Prosím počkejte chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav energetiky
    [adresa_url] => 
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => cs
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 
    [obrazek] => 
    [ga_force] => 
    [cookie_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [ga4_account] => G-VKDBFLKL51
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => 0003~~CzA0MDQwsjBV0DDSBAA.jpg
    [pozadi2] => 0005~~Cw-INzIwNDEwNTKLN7CMNzWNNzKODyjKV9Aw0gQA.jpg
    [pozadi3] => 0006~~Cw-INzIwNDEwNTKLNzSMNzCMNzaNDyjKV9Aw0gQA.jpg
    [pozadi4] => 0007~~Cw-INzIwNDEwNTKPNzSKNzaINzGNDyjKV9Aw0gQA.jpg
    [pozadi5] => 0008~~Cw-INzIwNDEwNTKPNzSONzCKN7GIDyjKV9Aw0gQA.jpg
    [robots] => 
    [htmlheaders] => 
    [newurl_domain] => 'uen.vscht.cz'
    [newurl_jazyk] => 'cs'
    [newurl_akce] => '[cs]'
    [newurl_iduzel] => 
    [newurl_path] => 8548/7922/7926
    [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
    [iduzel] => 7926
    [platne_od] => 31.10.2023 17:12:00
    [zmeneno_cas] => 31.10.2023 17:12:28.306106
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
    [canonical_url] => 
    [idvazba] => 8998
    [cms_time] => 1713508106
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo_href] => /
            [logo] => 
            [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
            [social_fb_odkaz] => 
            [social_tw_odkaz] => 
            [social_yt_odkaz] => 
            [paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] => Rektorát, oddělení komunikace, pedagogické oddělení, děkanát FCHT, centrum informačních služeb
            [paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] => Věda a výzkum, děkanát FTOP, děkanát FPBT, děkanát FCHI, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, kvestor
            [paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky
            [paticka_budova_1_nadpis] =>   NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>  STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:Eva.Mistova@vscht.cz [social_fb_title] => [social_tw_title] => [social_yt_title] => [aktualizovano] => Aktualizováno [autor] => Autor [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚstav energetiky [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok. [stahnout] => Stáhnout [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [navaznosti] => Navazující studium v oborech [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [paticka_mapa_alt] => [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma studia [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [den_kratky_5] => pá [den_kratky_1] => po [den_kratky_6] => so [den_kratky_4] => čt [den_kratky_2] => út [den_kratky_3] => st [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [paticka_mapa_odkaz] => [more_info] => více informací [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [den_kratky_0] => ne [preloader] => Prosím počkejte chvíli... [social_in_odkaz] => [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google [social_li_odkaz] => ) [poduzel] => stdClass Object ( [7932] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7944] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7944 [canonical_url] => //uen.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7956] => stdClass Object ( [akce] => [objekt] => [odkaz] => [iduzel] => 7956 [canonical_url] => //uen.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7950] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7950 [canonical_url] => //uen.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 7932 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7933] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [8314] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav energetiky [seo_title] => Ústav energetiky (218) [seo_desc] => Ústav energetiky (218) [autor] => [autor_email] => [obsah] => [submenuno] => 1 [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 8314 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [8212] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav energetiky [seo_title] => Ústav energetiky [seo_desc] => Ústav energetiky [autor] => [autor_email] => [perex] =>

 

[ikona] => [obrazek] => WP_20140526_11_01_44_Pro.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Vedoucí ústavu:

doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D.

e 22044 3051

   

Tajemnice:

Ing. Hana Juklíčková

e 22044 3125

Adresa:

Ústav energetiky VŠCHT Praha

Technická 3

166 28 Praha 6

Tel.:

+420 22044 3125

E-mail:

hana.juklickova@vscht.cz

[urlnadstranka] => [iduzel] => 8212 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [8213] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => Studium [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Tříleté bakalářské studium poskytuje všeobecné chemické vzdělání a specializované vzdělání zaměřené na energetiku (včetně alternativní a jaderné) a zpracování paliv. Akcentována je i vazba na ochranu prostředí, protože produkce energie je samozřejmě spojena s možným poškozováním životního prostředí. Obecné chemické vzdělání vyplývá zejména ze studia předmětů, jako je anorganická, organická, analytická a fyzikální chemie, chemické inženýrství a biochemie. Studenti navíc získají znalosti o vlivu chemie, paliv a energetiky na životní prostředí. Nedílnou součástí studia je i výuka matematiky, výpočetní techniky, angličtiny, ekonomiky a řízení podniku. V rámci studia předmětů zaměřených na energetiku a problémy souvisejícími s ochranou prostředí je pozornost zaměřena nejen na klasickou energetiku, ale i na alternativní zdroje energie a výrobu energie z biomasy.

Navazující dvouleté magisterské studium zaměřené na energetiku prohlubuje znalosti z energetiky, včetně jaderné, materiálového inženýrství pro energetiku, korozního inženýrství a prevence koroze, úpravy vody (nejen) pro energetiku a využití alternativních paliv.

Ústav energetiky rovněž zajišťuje výuku v doktorském studijním programu (DSP). Tato forma studia je určena pro absolventy vysoké školy a zahrnuje specializační přednášky, jazykovou přípravu a vlastní výzkumnou práci, která je pak podkladem pro závěrečnou disertační práci. Výzkumné práce, na kterých se studenti DSP podílejí, mají v drtivé většině případů návaznost na vědecko-výzkumnou činnost ústavu a studenti tak pracují pod vedením zkušených vědeckých pracovníků a pedagogů. Vzhledem k rozsáhlé vědecko-výzkumné činnosti, připravuje ústav širokou paletu témat doktorských prací pro každý akademický rok a vyznačuje se tak stále vysokým počtem studentů DSP. 

Ústav zajišťuje studium předmětů v těchto bakalářských,  magisterských a doktorských  studijních programech:

Bakalářské studium 

Studijní program: Energie a paliva

Studijní program: Voda a prostředí

Studijní program: Ekotoxikologie a enviromentální analýza

Studijní program: Omezování klimatických změn

Magisterské studium 

Studijní program: Energie a paliva

                  specializace: Chemické technologie v energetice

                   specializace: Technologie ropy a alternetivních paliv

                   specializace: Pevná a plynná paliva

Studijní program: Technologie vody

Studijní program: Enviromentální inženýrství a analýza

Studijní program: Průmyslová ekologie a toxikologie

Studijní program: Udržitelnost a oběhové hospodářství

Doktorské studium (1. - 4. ročník)

Studijní program: Energie a paliva

Studijní program: Chemie a technologie ochrany životního prostředí

 

Doktorské studium (5. - 7. ročník)

Studijní program: Chemie a technologie paliv a prostředí

        Studijní obor: Chemické a energetické zpracování paliv

        Studijní obor: Chemie a technologie ochrany životního prostředí

 

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 8213 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [8214] => stdClass Object ( [nazev] => Pracovní skupiny [seo_title] => Pracovní skupiny [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Vědecko-výzkumnou činnost lze rozčlenit do následujících pracovních skupin. Každá z nich pokrývá odlišnou oblast problematiky a dohromady tak představují komplexní přístup k výzkumu v oboru energetika.

originál

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 8214 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [8216] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => Věda a výzkum [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Vědecko-výzkumnou činnost Ústavu energetiky lze rozčlenit do několika tematických okruhů. Každý z nich pokrývá odlišnou oblast problematiky a dohromady tak představují komplexní přístup k výzkumu v oboru energetika.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 8216 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen (chyba 403) [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [8217] => stdClass Object ( [nazev] => Publikace 2024 [seo_title] => Publikace 2024 [seo_desc] => 2024 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Články v impaktovaných časopisech světové databáze ISI Web of Science 

D1

Mitzia A., Böserle Hudcová B.B., Vítková M., Kunteová B., Hernandez D.C., Moško J., Pohořelý M., Grasserová A., Cajthaml T., Komárek M.: Pyrolysed sewage sludge for metal(loid) removal and immobilisation in contrasting soils: Exploring variety of risk elements across contamination levels. Science of the Total Environment 918, 170572, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2024.170572

Hušek M., Semerád J., Skoblia S., Moško J., Kukla J., Beňo Z., Jeremiáš M., Cajthaml T., Komárek M., Pohořelý M.: Removal of per- and polyfluoroalkyl substances and organic fluorine from sewage sludge and sea sand by pyrolysis, Biochar  6, 31, 2024. DOI: https://doi.org/10.1007/s42773-024-00322-5

Bawab B., Thalluri S. M., Kolibalova E., Zazpe R., Jelinek L., Rodriguez-Pereira J., Macak J. M.: Synergistic effect of Pd single atoms and nanoparticles deposited on carbon supports by ALD boosts alkaline hydrogen evolution reaction, Chemical Engineering Journal (Amsterdam, Netherlands) 482, 148959, 2024.DOI: https://doi.org/10.1016/j.cej.2024.148959

Sikarwar V.S., Mašláni A., Van Oost G., Fathi J., Hlína M., Mates T., Pohořelý,M., Jeremiáš M.: Integration of thermal plasma with CCUS to valorize sewage sludge, Energy 288, 129896, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.energy.2023.129896

Vuppaladadiyam S. S. V, Vuppaladadiyam A. K., Sahoo A., Urgunde A., Murugavelh S., Sramek V., Pohorely M., Trakal L., Bhattacharya S., Sarmah A. K., Shah K., Pant K. K.: Waste to energy: Trending key challenges and current technologies in waste plastic management, Science of the Total Environment 913, 169436, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2023.169436

Sochacki A.,  Lebrun M., Minofar B., Pohorely M., Vithanage M., Sarmah A. K., Boserle Hudcova B., Buchtelik S., Trakal L.: Adsorption of common greywater pollutants and nutrients by various biochars as potential amendments for nature-based systems: Laboratory tests and molecular dynamics, Environmental Pollution (Oxford, United Kingdom) 343, 123203, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.envpol.2023.123203

Q1

Fathi J., Mašláni A., Hlína M., Lukáč F., Mušálek R., Jankovský O., Lojka M., Jiříčková A., Skoblia S., Mates T., Jaafar N.N.B., Sharma S., Pilnaj D., Pohořelý M., Jeremiáš M.: Multiple benefits of polypropylene plasma gasification to consolidate plastic treatment, CO2 utilization, and renewable electricity storage. Fuel 368, 131692, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.fuel.2024.131692

Botla G., Barmavatu P., Pohořelý M., Jeremiáš M., Sikarwar V.S.: Optimization of value-added products using response surface methodology from the HDPE waste plastic by thermal cracking. Thermal Science and Engineering Progress 50, 102514, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.tsep.2024.102514

Swami S., Suthar S., Singh R., Thakur A.K., Gupta L.R., Sikarwar V.S.: Potential of ionic liquids as emerging green solvent for the pretreatment of lignocellulosic biomass. Environmental Science and Pollution Research 31, 12871–12891, 2024.DOI: https://doi.org/10.1007/s11356-024-32100-y

Kumar R., Thakur A.K., Gupta L.R., Gehlot A., Sikarwar V.S.: Advances in phase change materials and nanomaterials for applications in thermal energy storage, Environmental Science and Pollution Research 31(5), 6649-6677, 2024.  DOI: https://doi.org/10.1007/s11356-023-31718-8 

Matejovsky L., Stas M., Jelinek L., Kudrnova M., Baros P., Michalcova A., Pleyer O., Macak J.: Amines as steel corrosion inhibitors in ethanol-gasoline blends, Fuel 361, 130681, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.fuel.2023.130681

Q2

Kaviti A.K., Kumar Y.P., Sikarwar V.S.: Copper-Plated Nanoporous Anodized Aluminum Oxide for Solar Desalination: An Experimental Study. Sustainability 16, 2220, 2024. DOI: https://doi.org/10.3390/su16052220

Slepickova Kasalkova N., Rimpelova S., Vacek C., Fajstavr D., Svorcik V., Sajdl P., Slepicka P.: Surface activation of Hastalex by vacuum argon plasma for cytocompatibility enhancement, Heliyon 10 (6), e27816, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2024.e27816

Valtr J., Roztočil P., Dašek D., Mušálek R., Lukáč F., Klečka J., Janata M., Arnoult - Růžičková M., Mištová E., Jelínek L., Sajdl P., Macák J.: Measurement system for in-situ estimation of instantaneous corrosion rate in supercritical water. The Journal of Supercritical Fluids  204, 106091, 2024. DOI: https://doi.org/10.1016/j.supflu.2023.106091

Q3

Kaviti A.K., Akkala S.R., Pohořelý M., Sikarwar V.S.: Performance Analysis of Floating Structures in Solar-Powered Desalination, Energies 17, 621, 2024.DOI: https://doi.org/10.3390/en17030621

Q4

Halecký M., Mach J., Zápotocký L., Pohořelý M., Beňo Z., Farták J., Kozliak E.: Biofiltration of n-butyl acetate with three packing material mixtures, with and without biochar. Journal of Environmental Science and Health, Part A 59, 87–101, 2024. DOI: https://doi.org/10.1080/10934529.2024.2332127

Články v časopisech světové databáze SCOPUS (neuvedených na Web of Science)

Kapitoly v knize 

Patenty nebo jiné výsledky chráněné podle zvláštních právních předpisů

Články v recenzovaných neimpaktovaných časopisech

Přednášky, postery, články ve sbornících a jiné

Hušek M., Semerád J., Skoblia S., Moško J., Cajthaml T., Pohořelý M.: Odstraňování per- a polyfluorovaných látek při pyrolýze čistírenských kalů. Zborník prednášok a posterov 31. konferencie s medzinárodnou účasťou KALY A ODPADY 2024, 150–154. Senec, Slovensko, 21.–22. 03. 2024. (poster) 

Moško J., Farták J., Hušek M., Pohořelý M.: Fyzikálně-chemické vlastnosti čistírenských kalů ze sušáren provozovaných na čistírnách odpadních vod v ČR. Zborník prednášok a posterov 31. konferencie s medzinárodnou účasťou KALY A ODPADY 2024, 155–161. Senec, Slovensko, 21.–22. 03. 2024. (poster)

Moško J.: Rizika hnojení kaly pro potravní řetězec. Food technology, food quality, Praha, Česká republika, 08. 02. 2024.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 8217 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /publikace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [8271] => stdClass Object ( [nazev] => Kontakt [seo_title] => Kontakt [seo_desc] => Kontakt [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

 

Vedoucí ústavu:

doc. Ing. Jan Macák, CSc.  

e 22044 3051 / 22044 3133

Tajemnice:

Ing. Hana Juklíčková

e 22044 3125

Adresa:

Ústav energetiky VŠCHT Praha, Technická 3, 166 28 Praha 6

Tel.:

+420 22044 3125

Fax:

+420 22044 3898

E-mail:

hana.juklickova@vscht.cz

[iduzel] => 8271 [canonical_url] => //uen.vscht.cz/kontakt [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kontakt [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [11181] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 11181 [canonical_url] => //uen.vscht.cz/sitemap [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Chyba 404

Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 7933 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Pracovní skupiny
    [seo_title] => Pracovní skupiny
    [seo_desc] => 
    [autor] => 
    [autor_email] => 
    [obsah] => 

Vědecko-výzkumnou činnost lze rozčlenit do následujících pracovních skupin. Každá z nich pokrývá odlišnou oblast problematiky a dohromady tak představují komplexní přístup k výzkumu v oboru energetika.

originál

[submenuno] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [newurl_domain] => 'uen.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/laboratore' [newurl_iduzel] => 8214 [newurl_path] => 8548/7922/7926/7933/8214 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 8214 [platne_od] => 23.03.2023 10:22:00 [zmeneno_cas] => 23.03.2023 10:22:49.624801 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Eva Mištová [canonical_url] => [idvazba] => 9370 [cms_time] => 1713507716 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [9840] => stdClass Object ( [nazev] => Elektrochemie, protikorozní ochrana a materiály [seo_title] => Elektrochemie, protikorozní ochrana,materiály [seo_desc] => Elektrochemie, protikorozní ochrana,materiály [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt:  doc. Ing. Jan Macák, CSc. -  doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc. -  Ing. Mariana Arnoult Růžičková, Ph.D. -  Ing. Jana Rejková, Ph.D. -  Ing. Ivo Jiříček, CSc.

Výzkum v oblasti pokročilých materiálů pro energetiku je na Ústavu energetiky VŠCHT zaměřen na stávající i budoucí perspektivní energetické systémy. Ve spolupráci s UJP Zbraslav jsou studovány například inovativní slitiny zirkonia, sloužící jako pokrytí jaderného paliva. Tyto slitiny představují významný prvek v systému bezpečnosti provozu jaderných reaktorů. Experimentální zařízení vyvinuté na Ústavu energetiky umožňuje například pomocí elektrochemické metodiky určit okamžitou korozní rychlost těchto materiálů in-situ, tedy za podmínek simulujících teplotu, tlak a chemický režim jaderného reaktoru VVER. Tuto metodiku využíváme ke zjištění ochranných schopností vrstvy oxidu zirkoničitého, například v prostředí obsahujícím lithné ionty. Lithné ionty vznikají během provozu reaktorů VVER radiolyticky a mají určité agresivní korozní účinky vůči pokrytí paliva. Další experimentální metodika, kterou vyvíjíme, spočívá v expozici vzorků slitin zirkonia v prostředí izotopicky čištěné vody, obsahující izotop kyslíku 18O. Vzhledem ke značně vysoké ceně tohoto media byla vyvinuta aparatura o malém objemu (přibližně 3 cm³). Pronikání kyslíku po hranicích zrn oxidu zirkoničitého lze následně zachytit pomocí metody IBA (Ion Beam Analysis). V této oblasti úzce spolupracujeme s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd, kde následné analýzy probíhají na urychlovači částic Tandetron.

Zkoumáme rovněž možnost zpomalení degradace vlivem prostředí reaktoru aplikací inovativních, velmi tenkých povlaků na materiály pokrytí paliva.  Ty by mohly pomoci zpomalit korozní děje za normálního provozu reaktoru a přispět tak k dosažení vyššího stupně vyhoření paliva, a tím vyšší efektivity provozu. A ještě důležitější roli by mohly hrát při výjimečných situacích, například potlačením tvorby vodíku během korozní reakce povlaku paliva s vodní párou za velmi vysokých teplot. Tím by byla redukována možnost toho, co se stalo ve Fukušimě po poruše systému chlazení rektoru v důsledku zemětřesení v roce 2011, tedy výbuchu vodíku se všemi tragickými následky. V této oblasti spolupracujeme například s Fyzikálním ústavem Akademie věd, kde byly navrženy některé z těchto povlaků, s Ústavem energetiky ČVUT a s Ústavem fyzikální chemie AV.

Od energetických systémů budoucnosti, zejména pokud budou pracovat s neobnovitelnými zdroji energie, se bude vyžadovat co nejvyšší termická účinnost přeměny energií. To je nutně spojeno s provozem za vyšších teplot a nese to s sebou významně vyšší nároky na konstrukční materiály těchto zařízení. V oblasti budoucích perspektiv je materiálový výzkum na Ústavu energetiky VŠCHT zaměřen na některé z materiálových problémů ve dvou konceptech reaktorů takzvané IV. generace.  Prvním typem je SCWR (Supercritical Water Reactor). U tohoto typu bude chladivem voda, obdobně jako u současných lehkovodních reaktorů, ovšem za nadkritických parametrů, tedy za tlaku nad 22 MPa a za teplot podstatně vyšších než je kritická teplota vody, tj. 374 °C (pro srovnání – nejvyšší teplota chladící vody ve stávajících typech tlakovodních reaktorů většinou nepřesahuje 325°C a tlak 16 MPa). Prostředí z korozního hlediska to bude velmi drsné. Určitou základní indikaci kam směřovat při výběru materiálů pro SCWR přináší provoz nadkritických uhelných elektráren (u nás je to 660 MW blok v Ledvicích), v nadkritickém vodním reaktoru bude ovšem situace ztížena silnou radiací. Zatím se výzkum ubírá směrem k vysoce legovaným ocelím a slitinám na bázi niklu. Experimentální výzkum se rozbíhá rovněž v oblasti konceptu rychlého reaktoru chlazeného tekutým olovem LFR (Lead-cooled Fast Reactor), který by kromě efektivní výroby elektrické energie umožnoval i recyklaci vyhořelého jaderného paliva. Koncepce LFR je známá ze sovětských ponorek třídy Alfa ze 70-80 let minulého století. I zde se setkáváme s vysokou materiálovou náročností, neboť tekuté olovo vykazuje značnou korozní agresivitu vůči konstrukčním ocelím. Jak austenitické tak ferriticko-martenzitické oceli jsou za zvýšených teplot (350-550 °C) náchylné k postupné degradaci až přímému rozpouštění. Pokročilé materiály, uvažované pro tento typ použití, mohou být například oxidy disperzně zpevněné oceli (Oxide Dispersion Strengthened - ODS) a slitiny železa, chromu a hliníku (FeCrAl). Naopak nikl obsahující slitiny se jeví jako nevhodné, vzhledem k vysoké rozpustnosti niklu v roztaveném olovu. Obecně však platí, že korozní odolnost závisí na vzniku stabilní oxidické vrstvy, která brání přímému kontaktu oceli s tekutým olovem. Ke vzniku a udržení stabilní oxidické vrstvy může ale dojít pouze za určité koncentrace rozpuštěného kyslíku v olovu. Koncentrace kyslíku zároveň nesmí překročit mezní hodnotu pro vznik a precipitaci oxidů olova v tavenině. Snahou tedy je udržet koncentraci kyslíku v takovém rozmezí, kde budou oba negativní děje (tedy rozpouštění oceli v olovu a na druhé straně oxidace olova) minimalizovány, což mají umožnit kyslíkové senzory založené na membráně z oxidu zirkoničitého s  příměsí oxidu yttritého (YSZ – Yttrium Stabilized Zirconia). I v této oblasti bychom rádi využili in-situ měření, založená například na impedanční spektroskopii. Našimi hlavními partnery jsou Centrum výzkumu Řež a Joint Research Center v holandském Pettenu. Na všech oblastech výzkumu se významně podílejí naši mladší kolegové, tedy studenti bakalářského, magisterského a zejména doktorského studijního programu.

Z hlediska aplikovaných metod lze vědecko-výzkumnou činnost v oblasti elektrochemie, protikorozní ochrany a materiálů rozdělit do tří skupin

  • korozní testy, korozní praskání a únava
  • studium korozního chování kovů elektrochemickými metodami
  • geneze a morfologie oxidických vrstev, povrchová analýza

Z pohledu konkrétních řešených problematik lze v současnosti výzkum rozdělit do následujících tématických okruhů.

  • studium koroze in-situ ve vysokoteplotních systémech
  • vývoj a laboratorní testování inhibitorů koroze
  • ochranné vrstvy na bázi PVD a elektropolymerů
  • korozní chování kovových materiálů v podkritické a nadkritické vodě
  • rozbor turbinových nánosů

 

Korozní testy, korozní praskání a únava

Kontakt: doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc.  -  Ing. Ivo Jiříček, CSc.

Korozní únava, korozní praskání a vysokoteplotní koroze v chemicky různě agresivním prostředí (od demineralizované a odkysličené vody až po horké a koncentrované roztoky kyselin, louhů, solí a tavenin). SSRT, S-N křivky, životnostní diagramy, elektrochemické testy a testy ponorem.

 

Studium korozního chování kovů elektrochemickými metodami

Kontakt: doc. Ing. Jan Macák, CSc. - Ing. Mariana Arnoult Růžičková, Ph.D.

Studium korozního chování kovů pomocí elektrochemických metod. Vývoj moderních elektrochemických metod (elektrochemický šum a elektrochemická impedanční spektroskopie), aplikace těchto metod při in-situ studiu v podmínkách autoklávů (vysoké teploty a tlaky) i při ex-situ analýze exponovaných vzorků.

 

Geneze a morfologie oxidických vrstev, povrchová analýza

Kontakt: doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc.

Expozice a následná analýza vzorků kovových materiálů. Zejména se jedná o korozivzdorné oceli a niklové slitiny, ale zkoumány jsou i další typy materiálů. Materiály jsou exponovány v podmínkách vysokých teplot (až 600°C) a tlaků (až 30MPa) v prostředí vody, resp. vodní páry, s různým obsahem kyslíku (od <10ppb) a případně dalších dopantů (soli, kyseliny, hydroxidy). Růst oxidických vrstev na povrchu vzorků je studován in-situ elektrochemickými metodami (elektrochemická impedanční spektroskopie a elektrochemický šum) a ex-situ dále opticky a metalograficky a povrchová analýza je prováděna pomocí ESCA (včetně koncentračních hloubkových profilů).

Studium koroze in-situ ve vysokoteplotních systémech

Kontakt: doc.RNDr. Petr Sajdl, CSc.  -  doc.Ing. Jan Macák, CSc.  -  Ing. Jana Rejková, Ph.D.

Na ústavu energetiky byl vyvinut měřící systém umožňující sledování elektrochemických parametrů za podmínek simulujících situaci ve vysokotlakých a vysokoteplotních energetických okruzích. Prováděné experimenty se týkají korozní problematiky jak primárních okruhů JE (koroze slitin zirkonia) tak i sekundárních okruhů (koroze materiálů parogenerátoru). Pro charakterizaci korozního chování jsou používány metody měření elektrochemického šumu, impedanční spektroskopie, měření polarizačních křivek a Mott-Schotkyho závislostí.

Vývoj a laboratorní testování inhibitorů koroze

Kontakt: doc. Ing. Jan Macák, CSc.

Pro řadu korozních systémů je použití inhibitorů koroze nejsnáze realizovatelnou a nejekonomičtější cestou brždění koroze. Cílem je vyvíjet a testovat inhibitory pro široké spektrum prostředí, například pro podzemní zásobníky plynu, pro těžbu, dopravu a transport živic, pro atmosférickou destilaci ropy, pro chladící a teplosměnná media na bázi glykolů, pro rozmrazovací prostředky, pro chladící okruhy a rozvody TUV, pro výrobu a distribuci koagulačních prostředků atd. Výběr a vývoj vhodného inhibitoru vychází ze znalosti interakce daného prostředí s chráněným materiálem, tedy typu korozního napadení. Navrhované inhibitory jsou testovány vhodnými elektrochemickými technikami (například LPR, EIS, potenciodynamickými polarizačními technikami atd.).

Ochranné vrstvy na bázi PVD a elektropolymerů

Kontakt: Ing. Ivo Jiříček, CSc.  -  doc. Ing. Jan Macák, CSc. 

Jednou z možností antikorozní ochrany ocelí je použití ochranných povlaků na bázi PVD a elektropolymerů (polypyrrol a polyanilín). V rámci výzkumu je sledována protikorozní ochranná schopnost vrstev na bázi karbidů, nitridů a karbonitridů chromu, titanu a zirkonia. Zásadním problémem se zdá být jejich porozita a elektrochemicky vyšší ušlechtilost vůči podkladu z běžných nelegovaných ocelí. Porozita a následná náchylnost k lokálnímu koroznímu napadení PVD vrstev jsou sledovány impedanční spektroskopií. Rovněž jsou prováděny tahové experimenty (SSRT) a následné metalografické posouzení vzorků.

Korozní chování kovových materiálů v podkritické a nadkritické vodě

Kontakt: doc. RNDr. Petr Sajdl, CSc.

V současné době jsou práce soustředěny na řešení projektu GA ČR 106/04/1458 "Studium korozního chování kovových materiálů a povlaků při rozkladu organických látek oxidací v podkritické a nadkritické vodě". Studované materiály tvoří skupina niklových slitin, austenitické korozivzdorné slitiny a ODS materiály. Vzorky jsou exponovány v nadkritické vodě při teplotě až 600°C a tlaku 30MPa. Za tímto účelem byla zkonstruována speciální experimentální smyčka s autoklávem. Expozice probíhají v prostředí nadkritické vody s různým obsahem kyslíku, solí a kyselin. Exponované vzorky jsou dále zkoumány jednak optickou mikroskopií a metalograficky a u vybraných vzorků je rovněž prováděna povrchová analýza pomocí ESCA.

Rozbor turbinových nánosů

Kontakt: Ing. Ivo Jiříček, CSc.

Rozbor turbínových nánosů z provozu, identifikace zdrojů a příčin jejich ukládání, lokalizace a korelace s provozními lomy na turbínách, chemický vliv úsad při jejich smočení během odstávky a přechodových režimů na nízkolegované a chromové oceli turbín, prostředky k minimalizaci jejich ukládání v turbinách.

 

 

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [poduzel] => stdClass Object ( [64609] => stdClass Object ( [nazev] => témata bakalářských a diplomových prací [seo_title] => témata bakalářských a diplomových prací [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

V případě zájmu o následující témata nás neváhejte kontaktovat  

Chování vysoce legovaných ocelí v superkritické vodě. Použití superkritické vody jako pracovního media energetických cyklů je v současné době diktováno snahou o zvýšení termické účinnosti. Konstrukční materiály jsou v tomto prostředí vystaveny velmi náročným korozním podmínkám. Cílem práce je ověřit chování vybraných konstrukčních materiálů, např. oceli 310S v tomto prostředí. Práce se věnuje též vývoji a aplikaci unikátní in-situ metodiky studia korozních charakteristik za nadkritických parametrů a je součástí mezinárodního projektu H-2020 ECC-SMART (JOINT EUROPEAN CANADIAN CHINESE DEVELOPMENT OF SMALL MODULAR REACTOR TECHNOLOGY).

Chování slitin niklu v superkritické vodě. Použití superkritické vody jako pracovního media energetických cyklů je v současné době diktováno snahou o zvýšení termické účinnosti. Za jeden z perspektivních konstrukčních materiálů pro toto korozně náročné prostředí jsou považovány slitiny niklu. Cílem práce je ověřit chování slitiny typu 800H v tomto prostředí. Práce se věnuje též vývoji a aplikaci unikátní in-situ metodiky studia korozních charakteristik za nadkritických parametrů a je součástí mezinárodního projektu H-2020 ECC-SMART (JOINT EUROPEAN CANADIAN CHINESE DEVELOPMENT OF SMALL MODULAR REACTOR TECHNOLOGY).

Koroze materiálů pro technologie záchytu CO2 Technologie CCS se zabývají snížením emisí záchytem CO2 a jeho ukládáním do podzemních prostor pro další využití. Tyto technologie pracují v korozivním prostředí a za vysokých teplot. Na konstrukční materiály budou tedy kladené vysoké nároky korozní odolnosti. Cílem práce bude studium korozního chování niklových slitin za vysokých teplot a experimentální ověření jejich životnosti v modelovém prostředí.

Poškození vysoce legovaných materiálů v okruzích chladících vod. Korozivzdorné oceli jsou v elektrárenských okruzích široce rozšířeným materiálem. Jejich využití najdeme mimo jiné i v okruhu chladících vod. V těchto podmínkách je nutno počítat s možnou mikrobiální aktivitou a s ní spojenými riziky pro použití těchto ocelí. Cílem práce je studium chování korozivzdorných ocelí v chladícím okruhu v závislosti na provozních parametrech. K testům bude využit modelový chladící okruh, umožňující přesné nastavení provozních parametrů a jejich monitoring.

Testy stavu povrchových ochranných vrstev v tekutých kovech.  Jednou ze slibných koncepcí tzv Generace IV jaderných reaktorů je LFR (Lead Cooled Fast Reactor). LFR reaktor je vysokoteplotní, chlazený roztaveným olovem a umožňuje provoz za nízkého tlaku v primárním okruhu. Práce se bude zabývat vývojem a aplikací in-situ měření povrchových charakteristik konstrukčních materiálů v tekutých kovech. Práce jsou prováděny v kooperaci s Centrem výzkumu, Řež.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 64609 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9840/64609 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10120] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Přístrojové vybavení [seo_desc] => Přístrojové vybavení [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Experimentální smyčky

Kontakt: doc.RNDr. Petr Sajdl, CSc.

 Ing. Jana Rejková, Ph.D.

Laboratoř je vybavena trhacími stroji a řadou experimentálních smyček s autoklávy pro studium korozních a mechanických vlastností materiálů za podmínek, které simulují reálné průmyslové prostředí, tzn. vysoké teploty, tlaky, mechanická namáhání a přítomnost různě korozně agresivního prostředí. Dále je laboratoř vybavena přístroji, které umožňují jednak in-situ sledování průběhu experimentů a tedy korozního chování materiálu, ale také ex-situ analýzu.

originál

Instron 1362
Mechanický trhací stroj vybavený autoklávem Baskerville pro testy korozního praskání nebo únavy za podmínek vysokých teplot a tlaků (až 300°C a 15 MPa). Autokláv lze také použít pro samostatnou expozici vzorků bez mechanického namáhání.

originál

Gamry PC4/750
Integrovaný elektrochemický multisystém (potenciostat, galvanostat, ZRA) umožňující široké spektrum elektrochemických měření. Vzhledem k vysoké citlivosti je vhodný pro EIS a díky funkci ZRA i pro ECNM.

originál

Cortest
Mechanický trhací stroj konstruovaný pro testy s pomalou rychlostí deformace, (SSRT - Slow Strain Rate Test). Trhací stroj lze doplnit autoklávem, který umožňuje provedení testu v požadovaném prostředí pod tlakem.
originál SF-41
Čtyřkanálový systém pro měření akustické emise. Každý kanál obsahuje stejnosměrně vázaný zesilovač s rozsahem zesílení 1x až 128x. Deska je spojena s piezoelektrickými snímači, měřícími v oblasti 200 - 250  kHz, přes předzesilovače o zesílení až 40 dB. 
originál SCW autokláv
Experimentální smyčka s SCW (Super Critical Water) autoklávem umožňující expozici vzorků v podmínkách tzv. superkritických kotlů, tj. až 600°C a 30 MPa. Zařízení umožňuje i dlouhodobé expozice.
originál Adon M211
Digitální paměťový osciloskop se schopností vzorkovat jednorázově se vyskytující signál rychlostí 20×106 vzorků za sekundu a periodický signál rychlostí 2×109 vzorků za sekundu. Frekvenční charakteristika zesilovače je v rozsahu frekvencí 0 až 30 MHz v pásmu 3 dB.
originál Parní autokláv
Experimentální smyčka vybavená autoklávem umožňující expozici vzorků v prostředí vodní páry při teplotách až 350°C a tlaku ~3 MPa. Zařízení umožňuje i dlouhodobé expozice.
originál Techlab SRT-2K
Přístroj pro měření rychlosti růstu trhlin metodou ACPD (Alternating Current Potential Drop), která je založena na měření potenciálového spádu na povrchu vzorku při průchodu střídavého proudu.
originál Autokláv Cortest
Experimentální smyčka vybavená autoklávem pro expozici vzorků v prostředí vody při teplotách až 290°C a tlaku 10 MPa. Zařízení umožňuje díky speciálně vyvinutému nosiči vzorků (pracovní elektrodě) in-situ elektrochemická měření, zejména EIS a ECNM
   

 

 

Elektrochemická laboratoř

Kontakt: doc. Ing. Jan Macák, CSc.

Ing. Mariana Arnoult Růžičková, Ph.D.

Ing. Ivo Jiříček, CSc.

Laboratoř se zabývá studiem koroze a protikorozní ochrany v širokém spektru prostředí energetického, palivářského a chemického průmyslu. Experimentální vybavení umožňuje provádění běžných korozních testů (podle norem ISO a ASTM), ale je orientováno též na měření za náročných experimentálních podmínek - například studium koroze ve velmi málo vodivých prostředích (koroze a inhibice koroze v roztocích glykolů), koroze za přesně definovaných hydrodynamických podmínek, studium lokálního korozního napadení, galvanická koroze, studium korozních charakteristik ochranných vrstev (pasivních a oxidických filmů, vrstev a nátěrů organické i anorganické povahy). Vedle řady elektrochemických technik je ke studiu povrchů aplikována rovněž optická mikroskopie.

originál Gamry Reference 600
Kompaktní elektrochemický multisystém (potenciostat, galvanostat, ZRA) umožňující široké spektrum elektrochemických měření. Vzhledem k vysoké citlivosti je vhodný pro EIS a díky funkci ZRA i pro ECNM.
originál Voltalab 40 PGZ 301
Kompaktní elektrochemický multisystém umožňující široké spektrum technik v režimu řízeného proudu nebo potenciálu (cyklická voltametrie, chronopotenciometrie, chronoamperometrie, impedanční spektroskopie, lineární polarizace, galvanická koroze atd.).
 
originál Solartron 1287
Potenciostat a galvanostat jehož součástí je rovněž multifunkční generátor. Přístroj umožňuje měření řadou elektrochemických technik (polarizace v galvanostatickém i potenciostatickém režimu, cyklická voltametrie, pulsní techniky atd.).
originál Voltalab 40 PGZ 100
Kompaktní elektrochemický multisystém umožňující široké spektrum technik v režimu řízeného proudu nebo potenciálu (cyklická voltametrie, chronopotenciometrie, chronoamperometrie, impedanční spektroskopie, lineární polarizace, atd.).
originál Solartron FRA 1250
Frekvenční analyzátor určený k měření impedančních charakteristik. Pracuje na principu digitální korelace perturbačního sinusového signálu a odezvy systému. K měření se používá současně s potenciostatem a galvanostatem Solartron 1287.
originál Olympus SZX 9
Stereomikroskop používaný ke studiu povrchů vzorků. Umožňuje připojení digitálního fotoaparátu a tudíž dokumentaci stavu povrchu.
originál Solartron 1186
Analogový potenciostat a galvanostat, který lze použít ve spojení s frekvenčním analyzátorem Solartron FRA 1250 k měření impedančních spekter a ve spojení s externím generátorem DC signálu k měření polarizačních křivek.
originál EG&G 616
Rotační disková (RDE) a prstencová (RCE) elektroda pro elektrochemická měření za definovaného proudění.
originál Solartron 7065
Mikroprocesorový voltmetr umožňující přesné měření napětí a odporu. Je vybaven procesorem a rezidentními programy k provádění některých operací s měřenými daty (násobení konstantou, výpočet odchylky, určení maxima a minima, statistickou analýzu atd.).
originál Gamry PCI4/750
Integrovaný elektrochemický multisystém (potenciostat, galvanostat, ZRA) umožňující široké spektrum elektrochemických měření. Vzhledem k vysoké citlivosti je vhodný pro EIS a díky funkci ZRA i pro ECNM.

 

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 10120 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9840/10120 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [64608] => stdClass Object ( [nazev] => [barva_pozadi] => modra [uslideru] => false [text] =>

   

témata bakalářských a diplomových prací

[iduzel] => 64608 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [10121] => stdClass Object ( [nazev] => [barva_pozadi] => zelena [uslideru] => true [text] =>

d

přístrojové vybavení laboratoří elektrochemie, protikorozní ochrany a materiálů

[iduzel] => 10121 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 9840 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9840 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [9841] => stdClass Object ( [nazev] => Úprava vody sorpčními a membránovými procesy [seo_title] => Úprava vody sorpčními a membránovými procesy [seo_desc] => Úprava vody sorpčními a membránovými procesy [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt:  doc. Dr. Ing. Helena Parschová -  doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

Základy skupiny položil v roce 1953 prof. Ing. František Karas, DrSc.,  který před příchodem na VŠCHT působil jako chemik v elektrárně v Holešovicích a ředitel Výzkumného ústavu energetického. Jeho prvním asistentem byl Ing. Miroslav Očenášek, CSc., který po odchodu prof. Karase ve skupině působil až do roku 1993.

Skupina rozšířila svůj záběr v roce 1972 po příchodu Ing. Zdeňka Matějky, CSc., který předtím dlouhodobě působil ve výzkumu koncernového podniku ČKD Dukla, který měl v ČSSR na starosti vše, co se týkalo úpravy vody. Ing. Zdeněk Matějka, CSc. se v roce 1990 habilitoval a v roce 2000 byl jmenován profesorem. Na základě jejich výzkumů tak vznikla celá řada vědeckých publikací a patentů. Pod vedením profesora Matějky pak získala skupina i současné obrysy. 

Výzkum v oblasti úpravy vody pomocí sorpčních a membránových procesů lze v současnosti rozdělit na:


  

Ionexové a sorpční procesy

Kontakt: doc. Dr. Ing. Helena Parschová -  doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

V oblasti výzkumu ionexových a sorpčních procesů se zabýváme jejich využitím pro účely odstranění kontaminantů ze zdrojů vod pro energetické, průmyslové a také pitné účely. Výzkumná činnost je zaměřena na selektivní odstraňování kontaminantů ze znečištěných vod pomocí standardních typů ionexů, případně polymerních, kompozitních nebo anorganických sorbentů. V současné době je výzkum zaměřen na separaci měďnatých iontů při dekontaminaci kyselých důlních vod. Další oblastí výzkumu je separace kationtů těžkých kovů z aniontových komplexů a použití anorganických sorbentů pro separaci cesia a stroncia.

 

Posouzení stavu ionexů a predikce jejich životnosti

Kontakt: doc. Dr. Ing. Helena Parschová -  doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

V rámci posuzování stavu ionexu provádíme nejčastěji jeho vizuální posouzení pomocí makrofotografií a stanovením celkové kapacity, v případě anexu i bazicity. Pro reálné aplikace ionexů, které jsou nejčastěji provozovány v kolonovém dynamickém upořádání je důležité stanovení distribuce velikostí částic ionexových perliček, stanovení tlakových ztrát ve vrstvě ionexu a také stanovení mechanických stabilit ionexových perliček pomocí Chatillon testu. Kromě sledování těchto základních charakteristik ionexů se také zabýváme jejich termickou nebo chemickou stabilitou.

Součástí posouzení stavu ionexu a zjištění jeho stávajícího stavu můžeme predikovat stav ionexu v následujícím období. K této predikci využíváme simulované zátěžové testy, při kterých se zaměřujeme na sledování změn celkové kapacity, případně bazicity ionexu a distribuce velikostí částic ionexu.

 

Laboratorní přípravy ionexů a sorbentů

Kontakt: doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. - doc. Dr. Ing. Helena Parschová   -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

oblasti laboratorních příprav polymerních a kompozitních sorbentů byl náš výzkum doposud zaměřen na přípravu kompozitních sorbentů, jelikož použití anorganických sorbentů je při jejich aplikacích v kolonovém uspořádání problematické, z důvodu jejich nízké mechanické stability, nehomogenity nebo různé velikosti částic. V laboratorním měřítku byly úspěšně připraveny kompozitní sorbenty na bázi hydratovaného oxidu železitého a oxidu zirkoničitého. V oblasti přípravy polymerních ionexů byla úspěšně realizována příprava silně kyselých katexů.

 

Membránové procesy

Kontakt: doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. doc. Dr. Ing. Helena Parschová   -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

Prvotní výzkum byl zaměřen na aplikace tlakových membránových procesů při odstraňování těžkých kovů a dalších kontaminantů z vodných roztoků pomocí reverzní osmózy a nanofiltrace. V rámci výzkumu elektromembránových procesů byla zkoumána provozuschopnost elektrodeionizačních modulů pro vstupní roztoky vody s horší kvalitou než RO permeát. V současné době probíhá výzkum v oblasti membránových procesů v rámci TAČR projektu: „Využití ultrafiltrace a nanofiltrací při zpracování kapalného radioaktivního odpadu“.

 

Ke skupině  patří v současnosti sedm studentů DSP:

  • Ing. Jelena Toropitsyna téma dizerteční práce: Selektivní odstraňování iontů přechodných kovů z kyselých důlních vod
  • Ing. Lenka Matoušková  téma dizerteční práce: Dekontaminace znečištěných vod v oblasti energetiky
  • Jakub Kokinda, MSc.  téma dizerteční práce: Degradace vyhořelého paliva a sorpce iontu v simulovaných podmínkách uložiště
  • Ing. Hana Skálová  téma dizerteční práce: Příprava a charakterizace polymerních sorbentů
  • Ing. Zuzana Štěpánková  téma dizerteční práce: Odstraňování kationtů kovů z vodných roztoků speciálními sorbenty
  • Ing. Anna Sears téma dizerteční práce: Využití ultrafiltrace v jaderné energetice
  • Ing. Quynh Trang Nguyenová  téma dizertační práce: Elektromembránové procesy při zpracování kapalných odpadů z JE

 

Vědecké granty a  projekty: 

 

Využití ultrafiltrace a nanofiltrace při zpracování kapalného radioaktivního odpadu

TAČR – TK04020087 (2022 – 2024)

řešitel za VŠCHT Praha doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D.

spoluřešitelé: doc. Dr. Ing. Helena Parschová, Ing. Eva Mištová, Ph.D., Ing Zuzana Štěpánková

Cílem projektu je návrh technologického řešení pro čištění kapalných radioaktivních odpadů, odzkoušení a ověření na modelových a reálných radioaktivních odpadních vodách, za účelem uvedení nové efektivnější technologie (ultrafiltrace a nanofiltrace) na trh v tuzemsku i zahraničí.

Výstupy projektu najdou uplatnění zejména v jaderné energetice, i když pokročilé oxidační procesy a membránové techniky mohou najít uplatnění při čištění jakýchkoliv vod. Výstup projektu přispěje ke snížení ekologické zátěže a minimalizaci radioaktivních odpadů. Pro systém nakládání s RaO je důležité, aby byl opatřen nejmodernějšími technologiemi, které umožňují maximální možnou redukci objemu vhodného pro uložení a také, aby bylo dosaženo minimální radiační zátěže obsluhy, což membránové technologie umožňují.

Ověření sorpční účinnosti laboratorně připravených polymerních sorbentů

Číslo projektu: A2_FTOP_2022_005 (2022)

Hlavní řešitel: Skálová Hana

Spoluřešitel/é a školitel/é: Štěpánková Zuzana, Matoušková Lenka, Jelínek Luděk, Parschová Helena

V životním prostředí se díky zvýšené průmyslové činnosti vyskytují ve větším množství různé toxické prvky, mezi které patří selen, zinek a kadmium. Proto je důležité tyto prvky z životního prostředí efektivně odstranit. Tento projekt se bude zabývat ionexovými technologiemi, které jsou jednou z používaných technologií pro odstranění těžkých kovů z vodného prostředí. Cílem projektu je stanovení optimálních sorpčních podmínek pro selektivní sorpci selenu, zinku a kadmia z modelových roztoků pomocí námi laboratorně připravených polymerních sorbentů. Výsledky budou porovnány s experimenty na komerčně dostupných sorbentech.

Výzkum surovinového potenciálu strategických nerostných surovin v solankách Českého masivu

TAČR –  TITSMPO026 (2021-2023)

řešitel za VŠCHT Praha  Ing.  Vu Nguyen Hong , Ph.D.

spoluřešitelé: doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D., Ing Jelena Toropitsyna, Ing. Hana Skálová

Cíle projektu jsou: (1) zpracovat kritické šetření zaměřené na solanky a mineralizované vody jako potenciální surovinu pro získávání průmyslově využitelných strategických nerostů, prvků či solí. Vyhodnotit kvalitativně – kvantitativní parametry nejvýznamnějších světových těžených ložisek, parametrizovat zpracovatelské kapacity v Evropě. Zpracovat strukturu/typologii průmyslových aplikací a identifikovat očekávané trendy. (2) Zkoumat výskyty solanek a mineralizovaných vod v ČR, provést porovnání se světovými ekvivalenty a kvalifikovaně vymezit výskyty vhodné k následnému výzkumu. (3) Na základě výzkumu vybraných lokalit, terénní rekognoskace a zjištěných střetů zájmů vytipovat nejvhodnější umístění výzkumných vrtů. (4) Zpracovat projekt, vyřešit střety zájmů a provést výzkumné vrtné práce a na ně návazný komplex prací geologických, hydrogeologických, geofyzikálních a laboratorních. (5) Zhodnotit možnosti využití solanek a mineralizovaných vod pro získání průmyslově využitelných nerostů či prvků (lithium, brom, chlorid sodný apod.), případně i geotermální energie, včetně zahrnutí legislativních aspektů. (6) Provést laboratorní výzkum environmentálně šetrných metod získávání lithia a dalších komodit (sorbce, membrány, iontoměníče apod.) (7) Zpracovat specializovanou mapu výskytu solanek a mineralizovaných vod v České republice se zahrnutím limitujících a favorizujících prvků. (8) Formou souhrnné výzkumné zprávy analyzovat všechna získaná data, charakterizovat příležitosti pro podnikatelský sektor včetně doporučení pro aktualizaci, příp. doplnění surovinové politiky ČR.

Laboratorní příprava ionexů pro odstraňování zinku, kadmia a oxoaniontů antimonu

Číslo projektu: A2_FTOP_2021_006 (2021)

Hlavní řešitel: Matoušková Lenka

Spoluřešitel/é a školitel/é: Skálová Hana, Štěpánková Zuzana, Parschová Helena, Jelínek Luděk

Toxické a karcinogenní kovy, mezi které patří antimon, kadmium a zinek, se díky zvýšené průmyslové činnosti vyskytují ve větším množství v životním prostředí. Proto je nutné tyto těžké kovy z životního prostředí odstranit. Jednou z používaných technologií pro odstranění těžkých kovů z vodného prostředí jsou ionexové technologie, kterými se tento projekt bude zabývat. Cílem projektu je stanovení optimálních sorpčních podmínek pro selektivní sorpci antimonu, zinku a kadmia z modelových roztoků pomocí laboratorně připravených polymerních ionexů. Kromě optimalizace sorpčních podmínek bude sledována i účinnost desorpce antimonu, zinku a kadmia z polymerních ionexů.

Projekt výzkumu a vývoje technologie materiálového využití odpadních plastů a pneumatik v rafinérském a petrochemickém průmyslu v ČR

 TAČR – FW01010158 (2020–2024)

řešitel za VŠCHT Praha Ing. Petr Straka PhD.

Spoluřešitelé: doc. Dr. Ing. Helena Parschová

Cílem projektu je úspěšně vyvinout technologii materiálového využití odpadních plastů a pryže z odpadních pneumatik, které budou následně využity v rafinérském a petrochemickém průmyslu v ČR. Projekt vychází z potřeby integrace alternativních surovin do rafinérských a petrochemických technologií s cílem snížení uhlíkové stopy a efektivnějšího využití plastových odpadů. Z hlediska plánovaných změn v legislativě, přebytku odpadních plastů a nedostatečných možností v recyklaci a nedostatku technologií opětovného využití je tento návrh řešení zcela v souladu s politikou EU v oblasti nakládání s plasty.

Snížení obsahu stopových xenobiotik v pitné vodě za specifických podmínek zdroje Káraný

TAČR – SS01020063 (2020–2023)

řešitel za VŠCHT Praha doc. Ing. Michael Pohořelý Ph.D.

Spoluřešitelé: doc. Dr. Ing. Helena Parschová, doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D., prof. Ing. Václav Janda, CSc., Ing. Jelena Toropitsyna, Ing.  Lenka Matoušková

Cíle projektu jsou následující:

  • zvolit vhodný sorbent na bázi aktivního uhlí k odstranění stopových xenobiotik (zejména pesticidy, farmaka a případně polyfluorované uhlovodíky) z pitné vody na zdroji Káraný;
  • zvolit vhodný sorbent na bázi syntetických polymerních materiálů k odstranění stopových xenobiotik z pitné vody na zdroji Káraný;
  • účinnost vybraných sorbentů ověřit v poloprovozním měřítku přímo na vodárně Káraný;
  • ověřit možnosti regenerace/reaktivace vybraného typu sorbentu pro jeho opětovné použití;
  • získat reálná data pro technicko-ekonomické zhodnocení možností snížení obsahu stopových xenobiotik v pitné vodě na zdroji Káraný.

Selektivní odstranění selenu a mědi ze znečištěných vod pomocí komerčně dostupných a syntetizovaných polymerních sorbentů

Číslo projektu: A2_FTOP_2020_004(2020)

Hlavní řešitel: Matoušková Lenka

Spoluřešitel/é a školitel/é: Toropitsyna Yelena, Skálová Hana, Parschová Helena, Jelínek Luděk

V poslední době se v důsledku zrychleného průmyslového rozvoje a těžební činností uvolňuje velké množství iontů selenu a mědi do životního prostředí. Selen a měď jsou prvky, které jsou v nadměrném množství toxické a v životním prostředí mohou způsobit vážné problémy. Odstranění těchto prvků z vodného roztoku může být složité a drahé kvůli nízkým koncentracím, oxidačním stavům selenu přítomných ve vodě a extrémně nízké hodnotě pH u kyselých důlních vod. Cílem předkládaného projektu je porovnání komerčně dostupných a syntetizovaných polymerních sorbentů při odstranění selenu a mědi z modelových roztoků a nalezení optimálních podmínek selektivní sorpce a desorpce selenu a mědi, které poslouží při ochraně životního prostředí.

Sorpce a desorpce těžkých kovů z modelových roztoků důlních a odpadních průmyslových vod

Číslo projektu: A2_FTOP_2018_014 (2018)

Hlavní řešitel: Gordyatskaya Yelena

Spoluřešitel/é a školitel/é: Mikeš Jiří, Hudská Monika, Parschová Helena, Jelínek Luděk

Kyselé důlní a jiné průmyslové odpadní vody obsahují těžké kovy, které jsou velmi vážným problémem pro životní prostředí z důvodu jejich akutní toxicity pro vodní organismy. Nízké pH těchto roztoků zásadním způsobem znesnadňuje sorpční procesy na běžně používaných ionexech a sorbentech. Tento projekt se bude zabývat sorpčními a desorpčními procesy vybraných kovů Cu, Ni, Co a Zn z modelových roztoků pomocí chelatačních sorbentů s bispikolylaminovou a iminodioctovou funkční skupinou a sorbentu s oligoethylenaminovou funkční skupinou. Účinnost vypracovaných postupů bude dále ověřena i na roztocích reálných odpadních vod. Cílem předkládaného projektu je nalezení optimálních podmínek selektivní sorpce a desorpce kovů z kyselých roztoků kovů pomocí vybraných sorbentů, která poslouží nejen k ochraně životního prostředí, ale i k možnosti recyklace separovaných kovů a průmyslových roztoků.

Automatizace laboratorních procesů (ionexových technologií), používaných k odstranění iontů kovů v kyselém prostředí za účelem zvýšení efektivity badatelské práce

Číslo projektu: A2_FTOP_2017_007 (2017)

Hlavní řešitel: Mikeš Jiří

Spoluřešitel/é a školitel/é: Chlupáčová Monika, Gordyatskaya Yelena, Jelínek Luděk, Parschová Helena

Tento projekt se bude zabývat automatizací sorpčních a desorpčních procesů vybraných iontů kovů (Ni, Cu, Fe, Mn) z modelových roztoků pomocí různých typů chelatačních sorbentů a silně kyselých katexů. Automatizace v laboratoři vede k úspoře času, práce a ke všeobecnému zvýšení efektivity práce a získávání výsledků. Cílem předkládaného projektu je zvýšení efektivity badatelské práce s možností další aplikace automatizovaných postupů v průmyslovém měřítku, nalezení optimálních podmínek sorpce a desorpce kovů z kyselých roztoků, které simulují důlní vody a dekontaminační roztoky.

Příprava a testování impregnované pryskyřice pro odstranění mědi z kyselých důlních vod

Číslo projektu: A2_FTOP_2019_016 (2019)

Hlavní řešitel: Toropitsyna Jelena

Spoluřešitel/é a školitel/é: Jelínek Luděk

V současné době se v důsledku urbanizace a zrychleného průmyslového rozvoje stává čištění odpadních vod jedním z nejdůležitějších ekologických problémů. Kyselé důlní vody, vznikající při těžbě mědi obsahuji velké množství mědnatých iontů, které je z důvodů jejich toxicity pro vodní organismy potřeba odstraňovat. Nízké pH těchto roztoků zásadním způsobem znesnadňuje sorpční procesy na běžně používaných ionexech a sorbentech. Tento projekt se bude zabývat přípravou a testováním impregnované pryskyřice na bázi extraktantů, obsahujících pyridinové nebo 8-hydroxychynolinové funkční skupiny, pro selektivní odstranění mědnatých iontů z extrémně kyselých roztoků.

Sorpce a desorpce těžkých kovů z modelových roztoků pomocí různých typů ionexů

Číslo projektu: A2_FTOP_2016_028 (2016)

Hlavní řešitel: Porschová Hana

Spoluřešitel/é a školitel/é: Chlupáčová Monika, Němeček Michal, Parschová Helena

Výskyt těžkých kovů ve vodách je často nežádoucí z důvodu jejich toxicity, v případě použití vod pro provozní účely je hlavním důvodem koroze zařízení a tím i snížení bezpečnosti provozu. Proto je nutné těžké kovy z roztoků odstraňovat. Tento projekt se bude zabývat sorpcí a desorpcí vybraných kovů (např. U, Cr, Zn, Co, Ni, Cu, Fe a Mn) z modelových roztoků pomocí různých typů ionexů. Cílem projektu je nalezení optimálních podmínek sorpce a desorpce kovů z roztoků za různých podmínek a porovnání vybraných ionexů při kolonových a vsádkových experimentech.

Zkoumání sorpce a desorpce chromanů na selektivním sorbentu s aminomethylglucitolovou funkční skupinou

Číslo projektu: A2_FTOP_2014_017 (2014)

Hlavní řešitel: Němeček Michal

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

Sloučeniny chromu mají poměrně široké využití v průmyslu. Jejich toxicita závisí na oxidačním stavu chromu. Kovový (elementární) chrom a jeho trojmocné sloučeniny jsou prakticky netoxické, avšak všechny šestimocné sloučeniny chromu (chromany) jsou mutagenní a karcinogenní. Podle vyhlášky je nejvyšší mezní hodnota koncentrace Cr v pitné vodě 0,05 mg/l. V této práci se budu zabývat zkoumáním optimálních podmínek sorpce a desorpce Cr(VI) na ionexu s aminomethylglucitolovou funkční skupinou.

Porovnání vlastností sorbentů používaných pro sorpci uranu z vodných roztoků

Číslo projektu: A2_FTOP_2014_010 (2014)

Hlavní řešitel: Porschová Hana

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

Uran je radioaktivní toxický těžký kov. V našich podmínkách se do těla může dostat převážně požitím vod znečištěných uranem. Proto je třeba uran z vody určené k pití odstranit. Kromě úpravy pitných vod se sorpce uranu využívá při úpravě důlních vod v místech těžby uranu. Jako sorbenty jsou vhodné anexy, protože uran se ve vodách vyskytuje převážně v aniontových komplexech. Cílem badatelského projektu je porovnat sorpční a desorpční charakteristiky sorbentů pomocí vsádkových a kolonových experimentů, zjistit vliv složení vstupního roztoku na sorpci uranu a zjistit vliv opakované sorpce nebo desorpce na mechanickou stabilitu a kapacitu sorbentů a na tlakové ztráty při kolonových dynamických pokusech. Ze zjištěných údajů se bude moci posoudit vhodnost sorbentů pro jejich použití v daných lokalitách, případně doporučit vhodnější sorbent.

Technologie výroby ultra čistých hydroxidů  

TAČR FR-TI4/384  (2012-2014) 

řešitel za VŠCHT Praha doc.  Ing.  Martin Paidar , Ph.D.

spoluřešitelé: doc. Ing. Luděk Jelínek Ph.D., doc. Dr. Ing. Helena Parschová, Ing. Eva Mištová, Ph.D.

Projekt  zahrnuje aplikovaný výzkum a experimentální vývoj nových technologií čištění hydroxidů alkalických kovů produkovaných membránovou BAT technologií elektrolýzy příslušných roztoků solanek. Vyčištění těchto hydroxidů povede k dosažení stejných nebo lepších kvalitativních parametrů než pruduje současná amalámová technologie výroby používající rtuť, jejiž vyloučení z výroby se řídí zákonem o integrované prevenci znežištění.

Sorpce iontů beryllia na kompozitních sorbentech

Číslo projektu: A2_FTOP_2013_030 (2013)

Hlavní řešitel: Šlapáková Petra

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

Ačkoliv je beryllium toxický kov, který je řazen, jako potenciální karcinogen a vykazuje i účinky genotoxické není problematice jeho odstranění z vodných roztoků věnována přílišná pozornost. Hydratovaný oxid železitý je v poslední době hojně používán k odstranění nežádoucí složky vody  arsenu. Cílem této práce je provést sorpci beryllia na kompozitních sorbentech na bázi hydratovaného oxidu železitého.

Ovlivnění provozu elektrodeionizační jednotky nevratnou sorpcí organických polyaniontů a polykationtů

Číslo projektu: A2_FTOP_2013_038 (2013)

Hlavní řešitel: Štefanov Miroslav

Spoluřešitel/é a školitel/é: Jelínek Luděk

Při provozování ionexů může docházet k postupnému zanášení organickými sloučeninami, vlivem jejich zvýšené afinity k sorpčním centrům a skeletu ionexu. Vytváří se tak pevné vazby, že následná regenerace nezajistí úplné vytěsnění nasorbovaných látek. Náplní této práce bude sledování vlivu organických sloučenin na elektrodeionizační jednotce. Budou sledovány změny na membránách, změny kapacit používaných ionexů a celkové ovlivnění kvality výstupní deionizované vody. Na základě sledovaných parametrů dojde k posouzení jak organické látky ovlivňují výstupní kvalitu vody. A dojde ke stanovení limitní koncentrace organických látek předupravené vstupní vody.

Odstraňování beryllia z vodných roztoků

Číslo projektu: A2_FTOP_2012_019 (2012)

Hlavní řešitel: Šlapáková Petra

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

I když je beryllium toxický kov a potenciální karcinogen není problematice jeho odstranění z vodných roztoků věnována velká pozornost. Tato práce se věnuje odstraněním beryllia z modelových roztoků, jak vsádkovými experimenty, tak kolonovými experimenty. Pro tuto práci byl zvolen středně kyselý katex (Purolite S940), chelatační sorbenty (Lewatit TP 207, Purolite S930 Plus) a kompozitní sorbenty na bázi hydratovaného oxidu železitého (Lewatit FO 36, FerrIX A33E).

Stabilita kompozitních sorbentů na bázi hydratovaného oxidu železitého

Číslo projektu: A2_FTOP_2012_022 (2012)

Hlavní řešitel: Pohořelá Alena

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

Navrhovaný projekt se zaměřuje na sledování stability hydratovaného oxidu železitého v kompozitních sorbentech, jejichž přípravou jsem se zabývala v minulých letech. Tyto sorbenty se převážně používají pro odstraňování oxoaniontů arsenu z vod pro pitné účely. V rámci projektu bude sledována rychlost změny formy hydratovaného oxidu železitého naloženého ve vodném roztoku, dále bude sledován vliv pH a teploty na tuto změnu.

Sorpce kationtů těžkých kovů (Cu2+, Ni2+) ze zdrojů pitné vody speciálními sorbenty a optimalizace vyhodnocovací analytické metody

Číslo projektu: A2_FTOP_2012_012 (2012)

Hlavní řešitel: Stas Michal

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

V dnešní době existuje několik technologií jak odstraňovat těžké kovy z vody. Jednou z nejčastěji používaných metod je adsorpce. Velmi dobré výsledky při sorpci těžkých kovů vykazují sorbenty na bázi oxidů a oxihydroxidů železa. Výběr účinného sorbentu závisí na složení surové vody (pH vody, přítomnost jiných těžkých kovů, organických a anorganických látek v upravované vodě) počáteční koncentraci niklu a mědi a požadavcích na upravovanou vodu. Cílem tohoto projektu je optimalizovat metodiku atomové absorpční spektrometrie pro stanovení stopových koncentrací niklu v pitné vodě a najít vhodný sorbent na odstraňování těžkých kovů (Cu2+, Ni2+) z vodných roztoků, aby bylo dosaženo jejich přípustných koncentrací pro pitnou vodu.

Vliv nevratné sorpce organických polyaniontů a polykationtů na vlastnosti ionexů

Číslo projektu: A2_FTOP_2012_025 (2012)

Hlavní řešitel: Štefanov Miroslav

Spoluřešitel/é a školitel/é: Jelínek Luděk

 Při použití ionexů v úpravě vody dochází k postupnému zanášení ionexů organickými látkami zvýšenou afinitou k sorpčním centrům a struktuře ionexu. Regenerace takto zanesených ionexů je obtížná a při použití agresivních regeneračních činidel může dojít k narušení struktury sorbentu nebo k odštěpení funkční skupiny. Cílem tohoto projektu je proto sledovat různé organické sloučeniny iontové povahy (organické kyseliny, organické aminy), které se budou sorbovat na silně kyselé a silně bazické ionexy. Změna sorpčních kapacit (bazicit) a vliv jednotlivých typů organických látek na vlastnosti ionexů a dalších parametrů (kinetika sorpce) nám během jednotlivých sorpčních cyklů ukáže, jaký bude průběh úplného nevratného nasycení výměnných center ionexů.

Příprava kompozitních sorbentů na bázi hydratovaného oxidu železitého pro odstraňování oxoaniontů arsenu

Číslo projektu: A2_FTOP_2011_019 (2011)

Hlavní řešitel: Pohořelá Alena

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

Sorbenty na bázi hydratovaného oxidu železitého se primárné vyrábějí k odstraňování oxoaniontů arsenu z vody. Čistý hydratovaný oxid železitý má vysokou sorpční afinitu k oxoaniontům arsenu. Jeho nevýhodou je však mechanická stabilita. Tento problém řeší kompozitní sorbenty, kde je hydratovaný oxid železitý impregnován do pórů klasické organické ionexové perličky, která slouží jako nosič. Cílem tohoto projektu je navrhnout a ověřit přípravu těchto kompozitních sorbentů tak, aby dosahovaly vyšší sorpční kapacitu arseničnanů než mají doposud komerčně vyráběné sorbenty.

Možnosti nakládání s vyčerpanými sorbenty využívanými na odstranění arsenu z vodných roztoků

Číslo projektu: A2_FTOP_2011_018 (2011)

Hlavní řešitel: Šlapáková Petra

Spoluřešitel/é a školitel/é: Parschová Helena

V současné době je již známo několik technologií pro odstranění arsenu z vodných roztoků. Velmi dobré výsledky pro sorpci arsenu vykazují oxidy kovů a kompozitní materiály, které oxidy kovů obsahují. Úspěšná regenerace těchto materiálů v současné době nebyla prokázána. Dalšími možnostmi, jak s těmito materiály nakládat je jejich termická destrukce, či skládkování. Cílem tohoto projektu je optimalizovat desorpci, zjistit skutečnou formu oxidů kovů, zjistit mechanismus sorpce, objasnění mechanismu štěpení kompozitních materiálů na bázi oxidů kovů a vyluhovatelnost arsenu z těchto materiálů.

Vzájemná separace Co2+ a Ni2+ pomocí kombinace řízení oxidačního stupně a sorpčních metod

Číslo projektu: A2_FTOP_2011_011 (2011)

Hlavní řešitel: Ďurišová Jana

Spoluřešitel/é a školitel/é: Jelínek Luděk

Projekt je zaměřen na separaci rhenia a wolframu z vodných roztoků pomocí sorpce na ionexech s předřazenou elektrolýzou. Jedná se o přechodné kovy, které mají podobné chemické vlastnosti, zvláště pak podobnou afinitu k selektivním ioexům, a jejich vzájemná separace je proto obtížná. Rhenium je možné selektivně zredukovat a díky tomu můžeme očekávat změnu jeho afinitu k ionexům. Redukce bude provedena elektrolyticky, a následně bude sledováno zachycování rhenia na různých typech ionexů. Cílem projektu je najít podmínky, za kterých bude dosažena účinná separace rhenia a wolframu.

Snížení koncentrace křemičitanů v prostředí kyseliny borité

Číslo projektu: A2_FTOP_2011_015 (2011)

Hlavní řešitel: Lysáková Kateřina

Spoluřešitel/é a školitel/é: Jelínek Luděk

Chemický režim primárního okruhu jaderné elektrárny je řízen obsahem kyseliny borité, jejíž vysoká čistota je důležitá pro ochranu všech vnitřních součástí reaktoru. Kyselina boritá se po použití znovu separuje z radioaktivních odpadních vod a regeneruje se katexy a anexy v mixbedu nebo separátních ložích. Primární chladivo s obsahem regenerované kyseliny borité však může obsahovat nečistoty v podobě hlinitých, vápenatých nebo hořečnatých kationtů, které mohou při provozních podmínkách (300°C, 13 MPa) tvořit silikátové úsady. Tyto nerozpustné formy křemene vytvářejí nánosy, jenž způsobují zhoršení účinnosti přestupu tepla a pod kterými se může tvořit koroze a následné narušení povrchu palivového článku či parogenerátoru. Křemík se ve vodném prostředí vyskytuje ve formě málo disociované kyseliny tetrahydrogenkřemičité či metakřemičité, jejíž disociační konstanta je blízká disociační konstantě kyseliny borité v neutrálním prostředí. Tento fakt má za následek, že separace křemičitanů z roztoku kyseliny borité je velmi obtížná.

Study of the adsorption-membrane filtration (AMF) hybrid process for removal of boron from seawater

Medrc 8220  (2005-2006) řešitel za VŠCHT Praha prof. Ing. Zdeněk Matějka, CSc.

Development and Comparison of Processes for Removal of Boron from Water

NATO Collaborative Linkage Grant 981422 (2005-2006) řešitel za VŠCHT Praha prof. Ing. Zdeněk Matějka, CSc.

Studium vazby polyoxometalátů s polysacharidy pro vývoj léčebného postupu

ME 667  (2003-2005) řešitel za VŠCHT Praha prof. Ing. Zdeněk Matějka, CSc.

Selektivní odstraňování arseničnanů a dalších toxických aniontů z vody

GAČR č. 203/01/1310  (2000-2003) řešitel za VŠCHT Praha prof. Ing. Zdeněk Matějka, CSc.

Selektivní odstraňování toxických kovů z průmyslových odpadních vod

EVK1-CT-2000-00083  (2000-2002) řešitel za VŠCHT Praha prof. Ing. Zdeněk Matějka, CSc.

 


Vybrané publikace

 

Thalluri S. M., Rodriguez-Pereira J., Zazpe R., Bawab B., Kolíbalová E., Jelinek L., Macak J. M.: Enhanced C–O Functionality on Carbon Papers Ensures Lowering Nucleation Delay of ALD for Ru towards Unprecedented Alkaline HER Activity, Small, 2300974, 2023. DOI: 10.1002/smll.202300974

Toropitsyna J., Jelinek L., Wilson R., Paidar M.: Selective Removal of Transient Metal Ions from Acid Mine Drainage and the Possibility of Metallic Copper Recovery with Electrolysis. Solvent Extraction and Ion Exchang 41 (2), 176-204, 2023. DOI:10.1080/07366299.2023.2181090

Jelinek L., Mištová E.,  Kubeil M., Stephan H.: Polyoxometalates in Extraction and Sorption Processes, Solvent Extraction and Ion Exchange 39 (5-6), 455-476, 2021. DOI: 10.1080/07366299.2021.1874107

Mištová E., Štefanov M., Nguyenová Q. T., Parschová H., Jelínek L.: Predikce možnosti opakovaného použití aluminy pro odstraňování fosforečnanů z roztoků v dynamickém kolonovém uspořádání, Waste Forum 1, 24-35, 2021.

Moraga B., Toledo L., Jelinek L., Yanez J., Rivas B. L., Urbano B. F.: Copolymer-​hydrous zirconium oxide hybrid microspheres for arsenic sorption, Water Research  166, 2019. DOI: 10.1016/j.watres.2019.115044

Porschová H., Parschová H., Mištová E., Jelínek L.: Effect of Repeated Sorption and Desorption of Uranium to Properties of Anion Exchangers, Solvent Extraction and Ion Exchange  35(4), 292-301, 2017. DOI: 10.1080/07366299.2017.1338425

Mistova E., Parschova H., Jelinek L.: Selective sorption of a Ge(IV) oxoanion by composite sorbent with hydrous oxide of cerium, Separation Science and Technology (Philadelphia, PA, United States), 52(5), 787-791, 2017DOI:10.1080/01496395.2016.1268160

Seydl R., Jelínek L., Parschová H., Mištová E.:  Způsob předpovědi životnosti ionexů dynamickou metodou a zařízení k provádění způsobu, CZ 306415, 11.1.2017.

Parschova  H., Asresahegnova  Z., Jelinek L., Pohorela  A., Slapakova  P., Sousa  H., Mistova  E.: The Effect of Accompanying Anions on Arsenate Sorption onto Selective Sorbents, Separation Science and Technology, 50 (1), 81-90, 2015DOI:10.1080/01496395.2014.948003

Kůs P.,  Parschová H.,  Novotná M.,  Mištová E.,  Jelínek L.: Molybdate Sorption onto Ion Exchange Resin with Multiple Hydroxyl Groups. Separation Science and Technology, 48 (4), 581-586, 2013.DOI: 10.1080/01496395.2012.708696

Porschová H., Parschová H.: Preparation and properties of iron oxide composite sorbents for removing arsenic, beryllium and uranium from aqueous solutions, Ion Exchange Letters, 6(4), 5-7, 2013. DOI: 10.3260/iel.2013.11.002

Němeček M., Parschová H., Šlapáková P.:Sorption of CrVI ions from aqueous solutions using anion exchange resins, Ion Exchange Letters, 6(4), 8-11, 2013. DOI: 10.3260/iel.2013.11.003

Mištová E., Parschová H., Jelínek L., Matějka Z., Šebesta F.: Sorption of Metal Oxoanions by Composite Biosorbents of Waste Material of Brown Seaweeds Ascophyllum nodosum and PAN. Separation Science and Technology 45(16), 2450-2455, 2010. DOI: 10.1080/01496395.2010.484407

Parschová H., Šlapáková P., Uzlová A., Jelínek L., Mištová E.:  Comparison of inorganic and composite ferric oxide sorbents for arsenic removal. Environmental Geochemistry and Health 32(4), 279-282, 2010. DOI: 10.1007/s10653-010-9310-1

Wirthensohn T., Waeger F., Jelinek L., Fuchs,W.:Ammonium removal from anaerobic digester effluent by ion Exchange. Water Science and Technology 60(1), 201-210, 2009. DOI:10.2166/wst.2009.317

Asresahegnová Z., Jelínek L.: Copper and molybdenum sorption onto selective ion exchangers. Ion Exchange Letters 2, (3), 38-41, 2009.DOI: 10.3260/iel.2009.08.008

 Ďurišová J., Sousa J., Jelínek L.: Sorption of electrochemically generated V(IV) on a Cation Exchanger and its Separation from W. Ion Exchange Letters 2(3), 35-37, 2009.DOI: 10.3260/iel.2009.08.007

 Mištová E., Telecká M., Parschová H., Jelínek L.: Selective sorption of Sb(III) oxoanion by composite sorbents based on cerium and zirconium hydrous oxides. Ion Exchange Letters 2 (2), 19-21, 2009. DOI: 10.3260/iel.2009.06.003

Parschová H., Jurečková K., Mištová E., Jelínek L.: Sorption of Germanium (IV) on Resin Having Methyl-amino-glucitol Moiety. Ion Exchange Letters 2 (4), 46-49, 2009. DOI:10.3260/iel.2009.12.010

 Mištová E., Telecká M.,  Parschová H., Jelínek L.: Selective Sorption of Sb(V) Oxoanion by Composite Sorbents Based on Cerium and Zirconium Hydrous Oxides, Ion Exchange Letters 1, 4-6, 2008DOI:10.3260/iel.2008.10.003

 Mistova E.,  Parschova H,  Jelinek L.,  Matejka Z.,  Plichta Z.,  Benes M.:,Selective Sorption of Metal Oxoanions from Dilute Solution by Chemicaly Modified Brown Seaweed Ascophyllum Nodosum, Separation Science and Technology 43, 3168 - 3182, 2008. DOI:10.1080/01496390802215008

 Parschová H.,  Matějka Z.,  Mištová E.: Mutual Separation of (W, As, Mo, V, Ge, B) Oxoanions from Bi-metallic Solution by Resin having Methyl-Amino-Glucitol Moiety, Separation Science and Technology 43, 1208 – 1220, 2008. DOI:10.1080/01496390701885307

 Jelinek L.,  Wei Y. ,  Arai T.,  Kumagai M.: Selective Eu(III) Electro-Reduction and Subsequent Separation of Eu(II) from Rare Earths(III) via HDEHP Impregnated Resin, Solvent Extraction and Ion Exchange 25, 503 – 513, 2007. DOI:10.1080/07366290701415911

Mištová E.,  Parschová H., Matějka Z.:,Selective Sorption of Metal Oxoanions from Dilute Solution by Bead Cellulose Sorben, Separation Science and Technology 42, 1231 - 1243, 2007. DOI:10.1080/01496390601174364

Parschová H., Mištová E.,  Matějka Z.,  Jelínek L.,  Kabay N., Kauppinen P.: Comparison of several polymeric sorbents for selective boron removal from reverse osmosis permeate, Reactive and Functional Polymers  67, 1622-1627, 2007. DOI:10.1016/j.reactfunctpolym.2007.07.026

Jelinek L., Wei Y.,  Araia T. , Kumagaia M.: Study on separation of Eu(II) from trivalent rare earths via electro-reduction and ion exchange, Journal of Alloys and Compounds 451, 341-343, 2008. DOI:10.1016/j.jallcom.2007.04.139

Jelinek L., Wei Y.,  Araia T. , Kumagaia M.: Direct Spectroscopic Determination of Europium (II) Concentration During Europium (II) Electro-Reduction in Hydrochloric Acid Medium, Journal of Rare Earths 25, 1-5, 2007. DOI:10.1016/S1002-0721(07)60033-7

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [poduzel] => stdClass Object ( [69715] => stdClass Object ( [nazev] => Ionexové a sorpční procesy [seo_title] => Ionexové a sorpční procesy [seo_desc] => Ionexové a sorpční procesy [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt:  doc. Dr. Ing. Helena Parschová -  doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

oblasti výzkumu ionexových a sorpčních procesů se zabýváme jejich využitím nejen pro energetické a průmyslové účely, ale také jejich použitím pro účely odstranění kontaminantů ze zdrojů vod pro pitné účely.

Výzkumná činnost je zaměřena na selektivní odstraňování kontaminantů ze znečištěných vod vsádkovými nebo kolonovými dynamickými pokusy pomocí standardních typů ionexů, případně polymerních, kompozitních nebo anorganických sorbentů.

 ◳ obr 1 (png) → (originál)

Cílem odstraňování oxoaniontů (dusičnany, arseničnany, arsenitany, molybdenany, vanadičnany, seleničitany, selenany, antimonitany, antimoničnany a wolframany) ze znečištěných vod je jejich selektivní odstranění až na stopové koncentrace odpovídající limitním hodnotám pro pitné účely. Studují se vývojové sorbenty (např. ionex s 1-deoxy-1-methylamino-glucitolovou funkční skupinou a ionex s diethanolaminovou funkční skupinou), anorganické sorbenty (sorbent na bázi hydratovaného oxidu železitého, oxidu hlinitého, oxidu zirkoničitého a oxidu ceričitého) a biosorbenty (mořská řasa, chitosan). Kromě selektivní sorpce jednotlivých oxoaniontů je sledována i jejich možná vzájemná separace. Všechny procesy jsou navrhovány tak, aby nevznikaly toxické odpady a zachycené oxoanionty mohly být dále recyklovány.

V experimentech s přírodními sorbenty v současnosti ověřujeme možnosti společného záchytu nebo vzájemné separace radionuklidů cesia a stroncia, kde je naším cílem snížení objemu kapalného radioaktivního odpadu, který je nutné skladovat. Důležitým faktorem účinnosti separace se ukázala solnost prostředí, ve kterém se příslušné ionty vyskytují.  V současnosti se jeví jako mnohem účinnější možnost vzájemná separace na různých typech sorbentů, kdy je po separaci možné přihlédnout při skladování, případně ukládání, i k rozlišnému poločasu rozpadu studovaných radionuklidů.

V současné době je výzkum zaměřen také na separaci měďnatých iontů při dekontaminaci kyselých důlních vod. Využívá se selektivní sorbent s funkční skupinou, která má vysokou afinitu vůči měďnatým iontům i při nízkém pH typickém pro důlní vody, které znemožňuje použití standardních typů ionexů. Zachycené měďnaté ionty lze účinně vytěsnit ze sorbentu roztokem amoniaku. Ten není vhodný k získání mědi elektrolýzou. V dalším stupni lze tedy využít další sorbent umožňující  záchyt měďnatých iontů z amoniaku, ten lze poté opětovně použít k regeneraci prvního sorbentu. Zachycené měďnaté ionty se snadno desorbují roztokem kyseliny sírové, vzniklý koncentrovaný roztok síranu měďnatého se podrobí elektrolýze za účelem získání mědi. Kyselinu sírovou, lze poté opětovně použít pro regeneraci. Opětovné použití obou regeneračních činidel zásadně zlevní celou technologii, která navíc produkuje kovovou měď.

Další oblastí výzkumu je separace kationtů těžkých kovů z aniontových komplexů. Cílem tohoto výzkumu je nalezení vhodných pracovních podmínek a sorbentů k separaci kationtů kovů z kontaminovaných citrátových nebo šťavelanových roztoků. Účinnost odstranění jednotlivých iontů kovů z aniontových komplexů se zkoumá pomocí standardních katexů, oligoethylenaminových sorbentů a chelatačních sorbentů s iminodioctovou funkční skupinou. Účinnosti separací kationtů z aniontových komplexů se zjišťují pomocí vsádkových a kolonových dynamických pokusů, jejichž cílem je nalezení vhodných podmínek, při kterých dojde k účinnému záchytu a separaci sledovaného iontu kovu z aniontového komplexu za účelem možnosti opětovného použití citrátového nebo šťavelanového roztoku.

 

V oblasti výzkumu ionexových a sorpčních procesů byl vytvořen užitný vzor:

Šváb M., Štěpánová B., Skalický M., Pohořelý M., Jelínek L., Parschová H.: Zařízení pro testy odstraňování stopových xenobiotik při výrobě pitné vody. Užitný vzor CZ 35 129

 

Seznam bakalářských, diplomových a dizertačních prací zabývajících se touto problematikou naleznete zde.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 69715 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841/69715 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [69953] => stdClass Object ( [nazev] => [barva_pozadi] => seda [uslideru] => false [text] =>

KONTAKTY:

doc. Helena Parschová 

 220 44 3128     

doc. Luděk Jelínek

220 44 3130        

Eva Mištová, Ph.D.

220 44 3128   

 

Laboratoř studentů DSP

220 44 3126 

[iduzel] => 69953 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [69926] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => patenty [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Výběr patentů podaných našimi předchůdci:

CZ131203  Pelikán J., Očenášek M., Eliášek J.: Zařízení pro stanovení kapacity měničů iontů, používaných na odstraňování rozpuštěného kyslíku z vody 

CZ139660  Očenášek M., Pelikán J., Eliášek J.:Způsob zneškodňování kyselých odpadních vod vznikajících při přímém chlazení spalin

CZ146595  Kadlec V., Matějka Z., Očenášek M.:Způsob „in situ“ regenerace směsného lože

 CZ154810 Očenášek M., Ruprych M., Krčál Z., Polák J.:Způsob výroby sterilní a pyrogenní vody

CZ169312 Krčál Z, Jarov M., Očenášek M., Polák J.:Automatický ovládač výrobních cyklů ionexových filtrů a stanic s přerušovaným chodem 

CZ171820 Talášek V., Vošta J., Eliášek J., Mostecký J., Očenášek M., Matějka Z.:Způsob úpravy povrchových vod a kondenzátu energetických zařízení, obsahujících organické kationty

CZ177426  Matějka Z., Očenášek M., Eliášek J., Mostecký J., Uher J., Prokůpek J.í, Tuna J.:Způsob současného odstranění aldehydů, ketonů a kyselin z roztoků 

CZ190083 Mostecký J., Kubelka V., Očenášek M.:Způsob deodorisace a čištění vody ve vodním hospodářství, zejména ve velkovýkrmnách dobytka

CZ192079 Roušar I., Růžičková D., Holub R., Braunová H., Matějka Z., Prokůpek J.Způsob zpracování kondenzátů z výroby sulfitových buničin

CZ197930 Matějka Z., Michek V., Macura J.:Způsob odstraňování dusičnanů z pitné vody

CZ216963 Štamberg J., Peška J., Matějka Z., Papukova K., Somsonov V., Kuzněcova N., Ziemanis A., Štejmane L.: Nerozpustné sferické kompositní polyelektrolytové částice a způsob jejich výroby

CZ226911 Kahovec J., Matějka Z., Tomášek J.:Polymerní polydonorové komplexony a způsob jejich přípravy

CZ234288  Matějka Z., Berger J., Miňovský J., Eliášek J.:Způsob regenerace anexu pro přípravu pitné vody s obsahem dusičnanů pod 15 mg/l a obsahem chloridů pod 100 mg/l

CZ245861 Matějka Z., Eliášek J.:Způsob oddělení těžkých kovů od aminokarboxylových komplexujících látek

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 69926 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841/69926 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [69718] => stdClass Object ( [nazev] => Membránové procesy [seo_title] => Membránové procesy [seo_desc] => Membránové procesy [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt:   doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D.  -  doc. Dr. Ing. Helena Parschová - Ing. Eva Mištová, Ph.D.

V oblasti aplikovaného výzkumu membránových procesů byl prvotní výzkum zaměřen na využití tlakových membránových procesů při odstraňování těžkých kovů a dalších kontaminantů z vodných roztoků pomocí reverzní osmózy a nanofiltrace.

 

V rámci výzkumu elektromembránových procesů bylo sledováno ovlivnění provozu elektrodeionizační jednotky nevratnou sorpcí organických sloučenin, také byla zkoumána provozuschopnost elektrodeionizačních modulů pro vstupní roztoky vody s horší kvalitou než RO permeát. 

 ◳ RO (jpg) → (šířka 450px)

 ◳ EDI (jpg) → (šířka 450px)
Modul RO Modul EDI

V současné době probíhá výzkum v oblasti membránových procesů v rámci TAČR projektu TK04020087 : Využití ultrafiltrace a nanofiltrace při zpracování kapalného radioaktivního odpadu. (2022 – 2024)

 ◳ UF1 (jpg) → (šířka 450px)  ◳ UF2 (jpg) → (šířka 450px)
Modul  pro ultrafiltraci a nanofiltraci

Projekty:

Výzkum a modelování hybridních membránových separačních technologií a jejich aplikace v energetickém průmyslu  (2009-2013)

projekt: FR-TI1/479 poskytovatel: MPO ČR příjemce: MemBrain s.r.o. řešitel Ing. David Tvrzník další účastníci projektu: MEGA a.s., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze / Fakulta chemické technologie

Study of the adsorption-membrane filtration (AMF) hybrid process for removal of boron from seawater  (2005 – 2007)

projekt: 04-AS-004 poskytovatel: Middle East Desalination Research Center (MEDRC), příjemce: Ege Universtity, TK, Prof. Dr. Nalan Kabay

METASEP - Selective separation of toxic metals from specific industrial wastewater streams for water and metals re-use  (2001-2004)

projekt: EVK1-CT-2000-00083 poskytovatel: 5th EU Framework Program, příjemce: University of Saarland, D, Prof. Dr. Valko Mavrov, příjemce za VŠCHT: Prof. Ing. Zdeněk Matějka, CSc.

 

Seznam bakalářských, diplomových a dizertačních prací zabývajících se touto problematikou naleznete zde.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 69718 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841/69718 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [69717] => stdClass Object ( [nazev] => Laboratorní přípravy ionexů a sorbentů [seo_title] => Laboratorní přípravy ionexů a sorbentů [seo_desc] => Laboratorní přípravy ionexů a sorbentů [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt:   doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D.  -  doc. Dr. Ing. Helena Parschová - Ing. Eva Mištová, Ph.D.

Využívání ionexových a sorpčních technologií, nejen v energetice, vede k vývoji nových sorpčních materiálů.

V oblasti laboratorní přípravy polymerních a kompozitních sorbentů byl náš výzkum doposud zaměřen na přípravu kompozitních sorbentů, jelikož použití anorganických sorbentů je při jejich aplikacích v kolonovém uspořádání problematické, z důvodu jejich nízké mechanické stability, nehomogenity, nebo různých velikostí částic. V laboratorním měřítku byly úspěšně připraveny kompozitní sorbenty na bázi hydratovaného oxidu železitého nebo oxidu zirkoničitého. Tyto kompozitní sorbenty jsou vhodné pro odstraňování oxoaniontů arsenu ze znečištěných vod.

 ◳ obr 2 (png) → (originál)

V současnosti byly realizovány přípravy kompozitních sorbentů k odstraňování oxoaniontů selenu:

 ◳ obr3 (png) → (originál)

V oblasti přípravy polymerních ionexů byla úspěšně realizována příprava silně kyselých katexů spočívající v sulfonaci polymerních částic neionogenních sorbentů.

 ◳ obr4 (png) → (originál)

 

V současné době je výzkum zaměřen na přípravy matric makroporézních sorbentů na bázi kopolymeru styrenu a divinylbenzenu a kopolymeru glycidyl methakrylátu a ethylen glykol dimethakrylátu, které patří v dnešní době mezi nejpoužívanější polymerní matrice. V porovnání s komerčními sorbenty je možné připravit mnohem širší rozmezí velikostí částic, stupně zesítění a porozity.

Takto připravené matrice jsou pak funkcionalizovány nejen klasickými funkčními skupinami, používanými v úpravě vody a hydrometalurgii, ale i vysoce selektivními ligandy umožňujícími záchyt cílových prvků z přebytku doprovodných iontů.

 

Na základě výzkumu v oblasti laboratorní přípravy ionexů a sorbentů byl vytvořen patent:

Pohořelá A., Parschová H., Jelínek L.: Způsob výroby kompozitního sorbentu na bázi hydratovaného oxidu železitého. Patent CZ 305 682.

Seznam bakalářských a diplomových prací zabývajících se touto problematikou naleznete zde.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 69717 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841/69717 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [69716] => stdClass Object ( [nazev] => Posouzení stavu ionexů a predikce jejich životnosti [seo_title] => Posouzení stavu ionexů a predikce jejich životnosti [seo_desc] => Posouzení stavu ionexů a predikce jejich životnosti [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt: doc. Dr. Ing. Helena Parschová -  doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D. -  Ing. Eva Mištová, Ph.D.

Důležitou součástí ionexových a sorpčních procesů je zjištění stavu ionexů a sorbentů pomocí stanovení jejich celkových kapacit, v případě anexů i bazicit. Pro reálné aplikace ionexů, které jsou nejčastěji provozovány v kolonovém dynamickém upořádání je důležité stanovení distribuce velikostí částic ionexových perliček, stanovení tlakových ztrát ve vrstvě ionexu a také stanovení mechanických stabilit ionexových perliček pomocí Chatillon testu. 

K vizuálnímu posouzení stavu ionexu využíváme digitální makrofotografie s vysokým rozlišením při zvětšení 1x až 5x.

 ◳ obr1 (jpg) → (šířka 215px)  ◳ obr2 (jpg) → (šířka 215px)

Distribuce velikostí částic ionexových perliček vyhodnocujeme z pořízených makrofotografií při zvětšení 1x  v programu NIS-Elements Advanced Research 3.0, kterým lze zjistit např. počet objektů na makrofotografii, minimální, střední a maximální velikost částic, cirkularitu a také vytvořit histogram velikostí částic sledovaného vzorku ionexu:

 ◳ obr3 (jpg) → (šířka 215px)  ◳ obr4 (jpg) → (šířka 215px)
 ◳ obr 5 (png) → (šířka 215px)  ◳ obr 6 (png) → (šířka 215px)
Histogram ionexu standardního zrnění Histogram ionexu monosferického zrnění

K měření mechanických pevností ionexů Chatillon testem používáme přístroj Chatillon TCD 225 se senzorem TLC-0050 s maximálním zatížení během testů 100 N. Principem testu je měření síly, která je potřebná k prasknutí perličky. Motorizovaná verze testu vynáší posun zatěžující desky proti zátěži (síle), kterou deska na perličku působí. Při prasknutí perličky dojde ke skokovému snížení této síly.

Vyhodnocení Chatillon testu jednoho vzorku ionexu se provádí výpočtem průměrné hodnoty a mediánu mechanické pevnosti ze statisticky dostatečného počtu perliček.

 ◳ obr7 (jpg) → (šířka 215px)  ◳ obr 8 (png) → (šířka 215px)

Zatížení při prasknutí sledovaných perliček s vyznačením mediánu

 ◳ obr9 (png) → (šířka 215px)

   Průběh pokusu zatížení perličky vybrané na základě mediánu

 

 

 

Při modelovém měření tlakových ztrát se využívá průtoku vody samospádem. Demineralizovaná voda z horního zásobníku protéká kolonou opatřenou skleněnou fritou a naplněnou vrstvou ionexu. Průtok demineralizované vody je regulován pomocí jehlového ventilu umístěného na rotametru v rozmezí 1-25 litrů za hodinu. Před a za kolonou je měřen tlak. Vliv rozdílné výšky umístění tlakových senzorů je eliminován vynulováním manometru při nulovém průtoku. Výsledkem měření je závislost tlakové ztráty (normalizované na 1 m výšky kolony) na průtoku, který je vyjádřený jako lineární rychlost v m/h.

 

 

 

Na základě zjištění stavu ionexu můžeme predikovat stav ionexu v následujícím období. K této predikci využíváme simulovaný zátěžový test, při kterém se zaměřujeme na sledování změny celkové kapacity, případně bazicity u anexu a distribuce velikostí částic ionexu.

 ◳ obr10 (jpg) → (šířka 450px)

 ◳ obr11 (jpg) → (originál)

Na základě výzkumu v oblasti predikce životnosti ionexů byl vytvořen patent a užitný vzor:

  • Seydl R., Jelínek L., Parschová H., Mištová E.:  Způsob předpovědi životnosti ionexů dynamickou metodou a zařízení k provádění způsobu. Patent CZ 306415.
  • Seydl, R., Jelínek, L., Parschová, H., Mištová, E.: Zařízení pro předpověď životnosti ionexů dynamickou metodou. Užitný vzor  CZ  28729.

 

Seznam bakalářských a diplomových prací zabývajících se touto problematikou naleznete zde.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 69716 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841/69716 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10164] => stdClass Object ( [nazev] => [barva_pozadi] => zelena [uslideru] => true [text] =>

d

přístrojové vybavení laboratoří úpravy vody sorpčními a membránovými procesy

[iduzel] => 10164 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [10163] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => přístrojové vybavení [seo_desc] => přístrojové vybavení [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Laboratoř analytiky vody

Ústav energetiky je vybaven řadou přístrojů, nezbytných zejména pro výzkum v oblasti analýzy, úpravy vody ionexy a membránových separačních metod. Tyto přístroje rovněž zajišťují potřebné typy analýzy pro ostatní vědecko-výzkumné aktivity jako je studium koroze materiálů a v neposlední řadě zpracování a analýza odpadů a biomasy.

kontakt:             doc. Dr. Ing. Helena Parschová

doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D.

Ing. Eva Mištová, Ph.D.

 

originál

Dionex ICS 1000

Iontový chromatograf vybavený analytickou předkolonou a kolonou s anexovou stacionární fází pro analýzu aniontů. Citlivost přístroje je zvýšena zařazením supresoru.

originál

Cecil CE 2041

Spektrometr pro viditelnou a ultrafialovou oblast spektra, měří v oblasti vlnových délek od 190 nm do 990 nm.

originál

SpectrAA 220 Varian

Dvoupaprskový atomový absorpční a emisní spektrometr, tzn. porovnává 2 paprsky získané dělením zdrojového záření rotujícími zrcadlovými segmenty. Jeden paprsek prochází přes absorbující prostředí a druhý (srovnávací) mimo.

šířka 215px

 ICP-OES iCAP 7400

Optický emisní spektrometr s indukčně vázanou plazmou, umožňuje stanovení 68 prvků periodické soustavy. Detekční limity jednotlivých prvků se liší, u některých lze dosáhnout detekčního limitu až 3 μg/l.

originál

Demineralizační linka

Linka pro výrobu demineralizované vody tvořená reverzně osmotickým modulem, katexovou kolonou, anexovou kolonou a kolonou se směsným lože.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 10163 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841/10163 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 9841 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9841 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [9851] => stdClass Object ( [nazev] => Energetické a materiálové využití biomasy, alternativních paliv a odpadů [seo_title] => Energetické a materiálové využití biomasy, alternativních paliv a odpadů [seo_desc] => Energetické a materiálové využití biomasy, alternativních paliv a odpadů [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Kontakt:  doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D.           ORCiD                    ResearcherID: H-3505-2014                 

Naše vědecká skupina se zaměřuje primárně na termochemické využití odpadů, tuhých alternativních paliv, bioodpadů, biomasy a na problematiku cirkulární ekonomie produktů v energetice, teplárenství a odpadovém hospodářství. V našem výzkumu se zabýváme především aktuálními energetickými tématy s cílem většího využití obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv. V rámci našeho výzkumu spolupracujeme rovněž se zahraničními univerzitami např. v Belgii (Ghent University) nebo v Číně (Foshan University) a s celou paletou firem v soukromém sektoru. Během studia připravujeme mladé odborníky v širokém spektru energetických oborů pro soukromou či akademickou sféru. Rádi mezi námi přivítáme nové kolegy a kolegyně se zájmem o energetiku 21. století a odpadové hospodářství.

Vypásaná témata Bc./Mgr. prací jsou k dispozici v SIS VŠCHT a PhD práce na webu VŠCHT.

Pokud Vás vypsané závěrečné práce nebo některý z řešených projektů zaujal anebo máte vlastní téma z oblasti energetického a materiálového využití biomasy, alternativních paliv a odpadů, neváhejte nás kontaktovat a domluvit si individuální setkání. Rádi Vás přivítáme do našeho kolektivu.

Zaměření oddělení:

Tepelná energetika; alternativní zdroje energie; teplárenství; akumulace tepelné energie; energetické a materiálové využití odpadů, tuhých alternativních paliv, bioodpadů a biomasy; studium chemizmů procesů spalování, zplyňování, pyrolýzy; studium procesů čištění redukčních plynů a spalin; analytika tuhých paliv, biopaliv a odpadů.

Laboratoř je rozdělena na tři skupiny:

  • Termochemické procesy (Group of Pyrolysis and Gasification)
  • Analýza tuhých paliv, biopaliv, odpadů a vzorků z energetiky
  • Úspory energie a její akumulace

 

Termochemické procesy

Kontakt: doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. – Ing. Josef Farták, Ph.D. – Dr. Ing. Jaroslav Moško, Ph.D. Ing. Matěj Hušek Vineet Singh Sikarwar, MSc.Ing. Kateřina Sukdolová  – Ritik Tomar, MSc.   –  Ing. Anežka SedmihradskáRNDr. Zdeňka Tomášová 

Skupina termochemických procesů úzce spolupracuje na výzkumných úkolech s ÚPPPOO FTOP VŠCHT Praha, ÚCHP AV ČR, ČVUT Praha, VUT Brno, ÚFP AV ČR, ÚSMH AV ČR, FŽP ČZU Praha, Foshan University a Ghent University, ENERGO Zlatá Olešnice s.r.o., HST Hydrosystémy s.r.o., AIR TECHNIC s.r.o., ENRESS s.r.o., DEKONTA, a.s, ORLEN Unipetrol RPA s.r.o, WASTen, z. s., CPGA z.s.

Klíčové oblasti výzkumu:

  • pokročilé pyrolýzní a zplyňovací procesy,
  • středněteplotní a vysokoteplotní čištění plynu pro aplikace,
  • materiálové a energetické využití kalů z čistíren odpadních vod,
  • příprava, výroba, charakterizace a využití biocharu,
  • chemická recyklace odpadních plastů.

Skupina se komplexně zabývá problematikou termochemických konverzí. V rámci základního výzkumu je hlavní důraz zaměřen na studium chemismů jednotlivých význačných reakcí a na hluboké čištění plynů na hodnoty akceptovatelné pro pokročilé aplikace (např. SOFC). V rámci aplikovaného výzkumu jsou průmyslové spolupráce zaměřeny na vývoj zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a užitného tepla se současnou produkcí biocharu a na materiálové využití čistírenských kalů s cílem získání produktu bohatého na fosfor a využitelné energie. Další aplikovaný výzkum je zaměřen na čištění primárního pyrolýzního plynu z pyrolýzy plastového odpadu na kvalitu přijatelnou pro rafinérský / petrochemický průmysl.


 

Analýza tuhých paliv, biopaliv, odpadů a vzorků z energetiky

Kontakt: Ing. Josef Farták, Ph.D.Ing. Ivo Jiříček, CSc. Ing. David Bouška

Skupina je zaměřena na podporu výzkumné části oddělení a nabízí servisní činnost představenou níže uvedeným příkladem a bodově.

V rámci analýzy pevných vzorků jsou vyvíjeny postupy vedoucí k rychlému a přesnému určení všech potřebných složek. Na základě známého složení lze např. určit ekologicky čistý a účinný způsob likvidace odpadu spalováním nebo skládkováním. Analýza je prováděna u tuhých, kapalných a pastovitých odpadů, u vodných výluhů odpadů a v rámci spalovacích atestů odpadů pro spalovny, cementárny apod.

  • komplexní analýza vzorků z energetiky včetně posouzení rizik (eroze, koroze pod nánosem) za účelem zvýšení životnosti provozovaných zařízení
  • voda a popel (včetně celkového rozboru popela), tavitelnost popela
  • prchavá a neprchavá hořlavina
  • spalné teplo a výhřevnost
  • bod vzplanutí
  • celkový rozklad pevných materiálů  
  • testy vyluhovatelnosti
  • anionty: fluoridy, chloridy, dusitany, bromidy, dusičnany, fosfáty, sírany
  • atomovou absorpcí, či emisí: K, Na, Ca, Mg, Cu, Zn, Cd, Pb, Cr, Ni, Co, Mn, Fe, Co, …
  • optický emisní spektrometr: lze stanovit všechny prvky kromě He, O, F, Cl, At, vzácné plyny, aktinoidy a špatně se stanovují C, N, Br a Hg

 

Úspory energie a její akumulace

Kontakt: Ing. Josef Farták, Ph.D. Ing. Ivo Jiříček, CSc.

Studium v oblasti úspor energie se zaměřuje na redukci nedopalu ve vzorcích popelů ze spalování paliv na bázi biomasy a odpadů pro teplárenské účely. Nedopal ze vzorků popelů z teplárenských provozů je zkoumán pomocí termogravimetrické analýzy za různých analytických postupů, především pomocí vysoce přesných termovah.

V oblasti akumulace energií se skupina zaměřujeme na skladování tepla do organických a anorganických materiálů s fázovou přeměnou – PCM (Phase Change Materials). PCM jsou látky, které nejčastěji disponují vysokým teplem fázové přeměny. Tyto látky dokáží během své fázové přeměny absorbovat velké množství tepla, které jsou poté zpětným procesem schopny uvolnit. Důležitou vlastností každého takové materiálu je jeho latentní teplo, což představuje jeho termo akumulační vlastnosti, další důležitou vlastností je např. tepelná vodivost, teplota tání a termická stabilita. Dalšími sledovanými faktory použitelnosti PCM jsou korozivita, podchlazování a krystalizace (podchlazování a krystalizace je velkým problémem u anorganických PCM). Tyto vlastnosti se u nás stanovují pomocí termických (diferenční skenovací kalorimetrie a termogravimetrické analýzy DSC-TGA) a elektrochemických metod.


 

Laboratoř se podílí od roku 2020 na níže uvedených výzkumných projektech:

 

Seznam projektů od roku 2024

  1. Dlouhodobě spolehlivá výroba kvalitní pitné vody pomocí aktivního uhlí při respektování konceptu cirkulární ekonomiky (2024-2026)TAČR -  Prostředí pro život -  SS07020146
  2.  Plasma gasification of medical waste(2023–2025)TAČR – TN02000069/004; Smluvní výzkum pro dílčí projekt  Plasma gasification of medical waste  v rámci  projektu Národní centrum kompetence pro materiály, pokročilé technologie, povlakování a jejich aplikace.
  3. Posouzení vlivu biocharu z průmyslové výroby na bachor dojnic, IGA 2024 
  4. 3D simulace fluidní dynamiky hybridního plazmového hořáku, IGA 2024
  5. Využití hustotního separátoru pro produkci plastových pevných paliv z odpadních
    elektronických zařízení, IGA 2024

 

Seznam projektů od roku 2023

  1. Národní centrum pro energetiku II (2023–2028) TAČR – TN02000025
  2. Vliv procesní teploty na odstranění zpomalovačů hoření při pyrolýze čistírenských kalů, IGA 2023
  3. Vliv velikosti částic vysokoteplotního biocharu na jeho využití v zemědělství, IGA 2023

 

Seznam projektů od roku 2022

  1. Vliv procesní teploty na odstranění per- a polyfluorovaných látek při pyrolýze čistírenských kalů, IGA 2022
  2. Termické plazmové zplyňování TAP s reformingovou sorpcí CO2 pro výrobu vodíku, IGA 2022

 

Seznam projektů od roku 2021

  1. Zavedení analytických postupů pevných materiálů na Ústavu energetiky, JIGA 2021
  2. Rovnovážné modelování a experimentální validace plazmového zplyňování vybraných pevných odpadů s použitím zachyceného CO2, IGA 2021
  3. WASTen, z. s. - Kolektivní výzkum, Podprojekt 1 - ThermoValue – výzkum hodnotového řetězce produktů termického rozkladu a vývoj metody na jejich certifikaci (2021–2023) OPPIK

 

Seznam projektů od roku 2020

  1. Projekt výzkumu a vývoje technologie materiálového využití odpadních plastů a pneumatik v rafinérském a petrochemickém průmyslu v ČR (2020–2024) TAČR – FW01010158.
  2. Snížení obsahu stopových xenobiotik v pitné vodě za specifických podmínek zdroje Káraný (2020–2023) TAČR – SS01020063.
  3. Nízkoemisní technologie energetického využití biomasy a alternativních paliv (2020–2025) TAČR – TK03030167.
  4. Biofiltrační impregnované kompozitní materiály a substráty (2020–2023) TAČR – FW01010370. 

Seznam publikací a patentů v roce 2023

Přehledné články:

  1. Staf, M., Šrámek, V., Pohořelý, M. The preparation of a carbonaceous adsorbent via batch pyrolysis of waste hemp shives. Energies. 2023, 16, 1202. DOI: 10.3390/en16031202. (WoS, IF 3,2/2022, Q3).
  2. Vuppaladadiyam, A.K., Vuppaladadiyam, S.S.V., Sikarwar, V.S., Ahmad, E., Pant, K.K., Murugavelh, S., Pandey, A., Bhattacharya, S., Sarmah, A., Leu, S.Y. A critical review on biomass pyrolysis: Reaction mechanisms, process modeling and potential challenges. Journal of the Energy Institute. 2023, 108, 101236. DOI: 10.1016/j.joei.2023.101236. (WoS, IF 5,7 /2022, Q2).

Původní práce:

  1. Kaviti, A.K., Akkala, S.R., Ali, M.A., Anusha, P., Sikarwar, V.S. Performance Improvement of Solar Desalination System Based on CeO2-MWCNT Hybrid Nanofluid. Sustainability. 2023, 15, 4268. DOI: 10.3390/su15054268. (WoS, IF 3,9 /2022, Q2).
  2. Kaviti, A.K., Akkala, S.R., Sikarwar, V.S., Sai Snehith, P., Mahesh, M. Camphor-Soothed Banana Stem Biowaste in the Productivity and Sustainability of Solar-Powered Desalination. Applied Sciences. 2023, 13, 1652. DOI: 10.3390/app13031652. (WoS, IF 2,7 /2022,Q2).
  3. Mašláni A., Hlína M., Hrabovský M., Křenek P., Sikarwar V.S., Fathi J., Raman S., Skoblia S., Jankovský O., Jiříčková A., Sharma S., Mates T., Mušálek R., Lukáč F., Jeremiáš M.: Impact of natural gas composition on steam thermal plasma assisted pyrolysis for hydrogen and solid carbon production, Energy Conversion and Management, 297, 117748, 2023.DOI: https://doi.org/10.1016/j.enconman.2023.117748.(WoS, IF 10,7 /2022, Q1*/D1) 
  4. Kaviti A.K., Akkala S.R., Sikarwar V.S., Sai Snehith P., Mahesh M.: Camphor-Soothed Banana Stem Biowaste in the Productivity and Sustainability of Solar-Powered Desalination, Applied Sciences, 13, 1652, 2023.DOI: https://doi.org/10.3390/app13031652. (WoS, IF 2,7 /2022, Q2)
  5. Kaviti A.K., Teja M., Madhukar O., Teja P.B., Aashish V., Gupta G.S., Sivaram A., Sikarwar V.S.: Productivity Augmentation of Solar Stills by Coupled Copper Tubes and Parabolic Fins, Energies, 16, 6606, 2023. DOI: https://doi.org/10.3390/cs16186606. (WoS, IF 3,2 /2022, Q3)

Patenty:

  1. Šváb, M., Štěpánová, B., Skalický, M., Pohořelý, M. Zařízení pro testy regenerace aktivního uhlí z odstranění stopových xenobiotik po filtraci surové vody na vodárnách, Užitný vzor 36914, 17. 3. 2023.
  2. Pohořelý, M., Staf, M., Skoblia, S., Beňo, Z. Zařízení a způsob pro dehalogenaci primárního pyrolýzního plynu. Patent 309834, 22. 11. 2023.
  3. Zápotocký, L., Halecký, M., Pohořelý, M. Náplň biofiltru, zejména pro odstranění škodlivých látek z odpadního vzduchu. Užitný vzor 37178, 11. 7. 2023.
  4. Zápotocký, L., Halecký, M., Pohořelý, M. Nový substrát do biofiltru. Ověřená technologie, prosinec 2023. 

     

Kapitoly v knize :

  1. Akkala S.R., Jeremias M., Kaviti A.K., Sikarwar V.S.: Biomass Conversion by Gasification Process. Reference Module in Earth Systems and Environmental Sciences, Elsevier, 2023. DOI: https://doi.org/10.1016/B978-0-323-93940-9.00017-7

Konferenční příspěvky:

  1. Hušek, M., Moško, J., Pohořelý, M. Pyrolysis of sewage sludge as an alternative to incineration, Abstract book, The 3R International Scientific Conference on Material Cycles and Waste Management (3RINCs), Kyoto, 3RINCS, 13th -18th March 2023, s. 215–216.
  2. Sedmihradská A., Pohořelý M.: Heat, power and high-temperature biochar cogeneration, Bio-Char III: Production, Characterization and Applications, Tomar, Portugal, 17–22 September 2023.
  3. Moško J., Hušek M., Pohořelý M.: Quality of sewage sludge-derived biochar from the point of organic pollutants and pyrolysis parameters, Bio-Char III: Production, Characterization and Applications, Tomar, Portugal, 17–22 September 2023.
  4. Svab M., Stepanova B., Janda V., Pohorely M., Skalicky M.: Micropollutants removal from filtered raw river water in artificial infiltration/quaternary sediments-based waterworks, 18th IWA Leading Edge Conference on Water and Wastewater Technologies, Daegu, South Korea, 29 May – 2 June 2023.
  5. Sikarwar V.S., Mašláni A., Hlína, M., Pohořelý M., Mates T., Jeremiáš M.: Possibility to recover phosphorus and produce syngas from thermal plasma assisted sewage sludge gasification, 4th International Conference for Bioresource Technology for Bioenergy, Bioproducts & Environmental Sustainability, Riva del Garda, Italy, 14–17 May 2023.

Seznam publikací a patentů v roce 2022

Přehledné články:

  1. Sikarwar, V.S., Pfeifer, C., Ronsse, F., Pohořelý, M., Meers, E., Kaviti, A.K., Jeremiáš, M. Progress in in-situ CO2-sorption for enhanced hydrogen production. Progress in Energy and Combustion Science. 2022, 91, 101008. DOI: 10.1016/j.pecs.2022.101008. (WoS, IF 29,394 /2020/, Q1*/D1).
  2. Hušek, M., Moško, J., Pohořelý, M. Sewage sludge treatment methods and P-recovery possibilities: Current state-of-the-art. Journal of Environmental Management. 2022, 315, 115090. DOI: 10.1016/j.jenvman.2022.115090. (WoS, IF 6.789 /2020/ Q1).
  3. Svoboda, K., Pohořelý, M., Ružovič, T., Veselý, V., Brynda, J., Zach, B., Šyc, M. Mercury removal in coal-fired power plants, possibilities how to attain very low emissions and minimization of hazardous waste stream. Paliva. 2022, 14, 35-67. DOI: 10.35933/paliva.2022.01.05. (Scopus).
  4. Thakur, A.K., Singh, R., Gehlot, A., Kaviti, A.K., Aseer, R., Suraparaju, S.K., Natarajan, S.K., Sikarwar, V.S. Advancements in solar technologies for sustainable development of agricultural sector in India: a comprehensive review on challenges and opportunities. Environmental Science and Pollution Research. 2022, 29, 43607–43634. DOI: 10.1007/s11356-022-20133-0 (WoS, IF 5,190 /2021/, Q2).
  5. Mohiuddin, S.A., Kaviti, A.K., Rao, T.S., Sikarwar, V.S. Historic review and recent progress in internal design modification in solar stills. Environmental Science and Pollution Research. 2022, 29, 38825–38878. DOI: 10.1007/s11356-022-19527-x (WoS, IF 5,190 /2021/, Q2).

Původní práce:

  1. Veselská, V., Šillerová, H., Hudcová, B., Ratié, G., Lacina, P., Laliská-Voleková, B., Trakal, L., Šottník, P., Jurkovič, Ľ., Pohořelý, M., Vantelon, D., Šafařík, I., Komárek, M. Innovative in situ remediation of mine waters using a layered double hydroxide-biochar composite. Journal of Hazardous Materials. 2022, 424, Part A, 127136. DOI: doi.org/10.1016/j.jhazmat.2021.127136. (WoS, IF 10,588 /2020/ Q1*/D1).
  2. Matuštík, J., Pohořelý, M., Kočí, V. Is application of biochar to soil really carbon negative? The effect of methodological decisions in Life Cycle Assessment. Science of The Total Environment. 2022, 807, Part 3. DOI: 10.1016/j.scitotenv.2021.151058. (WoS, IF 7,963 /2020/, Q1*/D1).
  3. Moško, J., Jeremiáš, M., Skoblia, S., Beňo, Z., Sikarwar, V.S., Hušek, M., Wang, H., Pohořelý, M. Residual moisture in the sewage sludge feed significantly affects the pyrolysis process: Simulation of continuous process in a batch reactor. Journal of Analytical and Applied Pyrolysis. 2022, 161, 105387. DOI: 10.1016/j.jaap.2021.105387. (WoS, IF 5,541 /2020/, Q1).
  4. Chen, H., Gao, Y., El-Naggar, A., Niazi, N. K., Sun, C., Shaheen, S. M., Hou, D., Yang, X., Tang, Z., Liu, Z., Hou, H., Chen, W., Rinklebe, J., Pohořelý, M., Wang, H. Enhanced Sorption of Trivalent Antimony by Chitosan-Loaded Biochar in Aqueous Solutions: Characterization, Performance and Mechanisms. Journal of Hazardous Materials. 2022, 425, 127971. DOI: 10.1016/j.jhazmat.2021.127971. (WoS, IF 10,588 /2020/, Q1*/D1).
  5. Lebrun, M., Bouček, J., Berchová Bímová, K., Kraus, K., Haisel, D., Kulhánek, M., Omara-Ojungu, C., Seyedsadr, S., Beesley, L., Soudek, P., Petrová, Š., Pohořelý, M., Trakal, L. Biochar in manure can suppress water stress of sugar beet (Beta vulgaris) and increase sucrose content in tubers. Science of The Total Environment. 2022, 814, 152772. DOI: 10.1016/j.scitotenv.2021.152772. (WoS, IF 7,963 /2020/, Q1*/D1).
  6. Svoboda, K., Ružovič, T., Pohořelý, M., Hartman, M., Šyc, M. Removal of Mercury from Acidic Solutions of Mercury Chloride by Means of Sorbents Prepared by Catalyzed Vulcanization of Vegetable Oils. Chemické listy. 2022, 116, 48-55. DOI: 10.54779/chl20220048. (WoS, IF 0,381 /2020/, Q4).
  7. Seyedsadr, S., Šípek, V., Jačka, L., Sněhota, M., Beesley, L., Pohořelý, M., Kovář, M., Trakal, L. Biochar considerably increases the easily available water and nutrient content in low-organic soils amended with compost and manure. Chemosphere. 2022, 293, 133586. DOI: 10.1016/j.chemosphere.2022.133586. (WoS, IF 7,086 /2020/, Q1).
  8. Mocová, K.A., Petrová, Š., Pohořelý, M., Martinec, M., Tourinho, P.S. Biochar reduces the toxicity of silver to barley (Hordeum vulgare) and springtails (Folsomia candida) in a natural soil. Environmental Science and Pollution Research. 2022. DOI: 10.1007/s11356-021-18289-2. (WoS, IF 4,223 /2020/, Q2).
  9. Joch, M., Výborná, A., Tyrolová, Y., Kudrna, V., Trakal, L., Vadroňová, M., Tichá, D., Pohořelý, M. Feeding biochar to horses: Effects on nutrient digestibility, fecal characteristics, and blood parameters. Animal Feed Science and Technology. 2022, 285, 115242. DOI: 10.1016/j.anifeedsci.2022.115242. (WoS, IF 3,247 /2020/, Q1).
  10. Sikarwar, V.S., Peela, N.R., Vuppaladadiyam, A.K., Ferreira, N.L., Maslani, A., Tomar, R., Pohořelý, M., Meers, E., Jeremiáš, M. Thermal plasma gasification of organic waste stream coupled with CO2-sorption enhanced reforming employing different sorbents for enhanced hydrogen production. RSC Advances. 2022, 12, 6122-6132. DOI: 10.1039/D1RA07719H. (WoS, IF 3,361 /2020/, Q2).
  11. Hidalgo Herrador, J.M., Babor, M., Tomar, R., Tišler, Z., Hubáček, J., de Paz Carmona, H., Frątczak, J., Vráblík, A., Ángeles, G.H. Polypropylene and rendering fat degrading to value-added chemicals by direct liquefaction and fast-pyrolysis. Biomass Conversion and Biorefinery. 2022. DOI: 10.1007/s13399-022-02405-4. (WoS, IF 4,987 /2020/ Q1).
  12. Sun, D., Ardestani, M. M., Pohořelý, M., Moško, J., Winding, A., Bonkowski, M., Zhao, Y., Frouz, J. Does micro-sized pyrogenic carbon made in lab affect earthworm mortality in restrained water content?. (short communication). Applied Soil Ecology. 2022, 177, 104540. DOI: 10.1016/j.apsoil.2022.104540. (WoS, JIF 4.046 /2020/, Q2).
  13. Sikarwar, V.S., Mašláni, A., Hlína, M., Fathi, J., Mates, T., Pohořelý, M., Meers, E., Šyc, M., Jeremiáš, M. Thermal plasma assisted pyrolysis and gasification of RDF by utilizing sequestered CO2 as gasifying agent. Journal of CO2 Utilization. 2022, 66, 102275. DOI: 10.1016/j.jcou.2022.102275. (WoS, IF 8,321 /2021/, Q1).

Popularizační články:

  1. Pohořelý, M. Materiálové a energetické využití čistírenských kalů. Odpadové fórum. 2022 (6). ISSN 1212-7779.
  2. Zápotocký, L., Halecký, M., Pohořelý, M. Využití odpadních přírodních materiálů jako náplň do biofiltrů. Odpadové fórum. 2022 (7-8), 40-41. ISSN 1212-7779.

Patenty:

  1. Pohořelý, M., Staf, M., Skoblia, S., Beňo, Z. Zařízení pro dehalogenaci primárního pyrolýzního plynu, Užitný vzor 36265, 16. 8. 2022.
  2. Zápotocký, L., Halecký, M., Pohořelý, M. Nový materiál pro přípravu substrátu do biofiltru, Ověřená technologie FW01010370, 14. 12. 2022.

Konferenční příspěvky:

  1. Pohořelý, M., Moško, J., Hušek, M., Cajthaml, T., Komárek, M. Pyrolýza jako efektivní řešení odstraňování organických mikropolutantů z čistírenských kalů. Sborník abstraktů přednášek a posterů z 30. konference KALY A ODPADY 2022, Brno, 2022, 12-13. ISBN: 978-80-908629-0-6.
  2. Hušek, M., Moško, J., Pohořelý, M. Effect of pyrolysis temperature on the organic pollutants content of sewage sludge derived char. Abstract book, MonGOS International Conference - Water and Sewage in the Circular Economy Mode, Cracow, Polish Academy of Sciences, 2022, s. 57. ISBN: 978-83964171-7-6.
  3. Svoboda, K., Ružovič, T., Pohořelý, M. Efficient removal of mercury from acidic solutions of HgCl2 by sorbents prepared from vegetable oils by inverse vulcanization. Proceedings 48th International Conference of the Slovak Society of Chemical Engineering SSCHE 2022 and Membrane Conference PERMEA 2022, Bratislava, Faculty of Chemical and Food Technology STU, 2022, s. 1-13. ISBN: 978-80-8208-070-7.
  4. Farták, J., Valtr, J. Comparison of Thermal Analysis Methods for the Characterization of Biomass Fuels. The World Sustainable Energy Days (WSED), Conference Proceedings World Sustainable Energy Days 2022, Wels, Austria, ISSN: 2617-5398.
  5. Moško, J., Hušek, M., Pohořelý, M. Effect of pyrolysis conditions on sludge-char properties and its soil application with regard to legislation of the Czech Republic. Workshop Series – Green Industrial Sites: Recovery of Valuable Materials. Drážďany, Německo, 27. 09. 2022.
  6. Moško, J., Hušek, M., Pohořelý, M. Effect of pyrolysis conditions on sludge-char properties and its soil application with regard to legislation of the Czech Republic. 1st Swedish Conference on Sewage Sludge Biochar. Malmö, Švédsko, 11–12. 10. 2022.
  7. Moško, J. Sewage sludge pyrolysis and sludge-char. Green Carbon Webinar. online, 15.12.2022.
  8. Moško, J., Beňo, Z., Hušek, M., Komárek, M., Vítková, M., Pohořelý, M. Porovnání vlastností biocharů na bázi různých typů čistírenských kalů. In: LISÝ, M., KUSNÍKOVÁ, V. ENERGIE Z BIOMASY XXII Sborník příspěvků z konference. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2022, 120–124. ISBN: 978-80-214-6129-1.
  9. Sedmihradská, A., Skoblia, S., Beňo, Z., Moško, J. Pohořelý, M. Vliv velikosti částic vysokoteplotního biocharu na jeho vlastnosti. In: LISÝ, M., KUSNÍKOVÁ, V. ENERGIE Z BIOMASY XXII Sborník příspěvků z konference. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2022, 138–142. ISBN: 978-80-214-6129-1.
  10. Farták, J., Beňo, Z. Moderní metody termické analýzy pro rychlou charakterizaci paliv z biomasy. ENERGIE Z BIOMASY XXII Sborník příspěvků z konference. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2022, 19–24. ISBN: 978-80-214-6129-1.

Seznam publikací a patentů v roce 2021

Přehledné články:

  1. Sikarwar, V. S., Pohořelý, M., Meers, E., Skoblia, S., Moško, J., Jeremiáš, M. Potential of coupling anaerobic digestion with thermochemical technologies for waste valorization. Fuel. 2021, 294, 120533. DOI: doi.org/10.1016/j.fuel.2021.120533 (WoS, IF 5,578 /2019/, Q1).
  2. Akkala, S. R., Kaviti, A. K., ArunKumar, T., Sikarwar, V. S. Progress on suspended nanostructured engineering materials powered solar distillation- a review, Renewable and Sustainable Energy Reviews. 2021, 143, 110848. DOI: 10.1016/j.rser.2021.110848. (WoS, IF 14,982 /2020/, D1).
  3. Staf, M., Pohořelý, M., Skoblia, S., Beňo, Z., Šrámek, V. Stabilita pyrolýzních kondenzátů při jejich vysokoteplotním zpracování. Paliva. 2021, 13, 131-140. ISSN 1804-2058. DOI: 10.35933/paliva.2021.04.04 (Scopus).

 Původní práce:

  1. Wen, E., Yang, X., Chen, H., Shaheen, S.M., Sarkar, B., Xu, S., Song, H., Liang, Y., Rinklebe, J., Hou., D., Li, Y., Wu, F., Pohořelý, M., Wong, J.W.C., Wang, H. Iron-modified biochar and water management regime-induced changes in plant growth, enzyme activities, and phytoavailability of arsenic, cadmium and lead in a paddy soil. Journal of Hazardous Materials. 2021, 407, 124344. DOI: 10.1016/j.jhazmat.2020.124344. (WoS, IF 9,038 /2019/, D1).
  2. Moško, J., Pohořelý, M., Cajthaml, T., Jeremiáš, M., Robles-Aguilar, A.A., Skoblia, S., Beňo, Z., Innemanová, P., Linhartová, L., Michalíková, K., Meers, E. Effect of pyrolysis temperature on removal of organic pollutants present in anaerobically stabilized sewage sludge. Chemosphere. 2021, 265, 129082. DOI: 10.1016/j.chemosphere.2020.129082. (WoS, IF 5,778 /2019/, Q1).
  3. Mašláni, A., Hrabovský, M., Křenek, P., Hlína, M., Raman, S., Sikarwar, V. S., Jeremiáš, M.. Pyrolysis of methane via thermal steam plasma for the production of hydrogen and carbon black. International Journal of Hydrogen Energy. 2021, 46, 1605-1614. DOI: 10.1016/j.ijhydene.2020.10.105. (WoS, IF 4,939 /2019/, Q2).
  4. Moško, J., Pohořelý, M., Skoblia, S., Fajgar., R., Straka, P., Soukup, K., Beňo, Z., Farták, J., Bičáková, O., Jeremiáš, M., Šyc, M., Meers, E. Structural and chemical changes of sludge derived pyrolysis char prepared under different process temperatures. Journal of Analytical and Applied Pyrolysis. 2021, 156, 105085. DOI:doi.org/10.1016/j.jaap.2021.105085 (WoS, IF 3,905 /2019/, Q1).
  5. Zach, B., Šyc, M., Svoboda, K., Pohořelý, M. Šomplák, R., Brynda, J., Moško, J., Punčochář, M. The influence of SO2 and HCl concentrations on the consumption of sodium bicarbonate during flue gas treatment. Energy & Fuels. 2021, 35, 5064–5073. DOI: doi.org/10.1021/acs.energyfuels.0c03655. (WoS, IF 3,421 /2019/, Q2).
  6. Hartman, M., Čech, B., Pohořelý, M., Svoboda, K., Šyc, M. Slow-rate devolatilization of municipal sewage sludge and texture of residual solids. Korean Journal of Chemical Engineering. 2021, 38, 2072–2081. DOI: 10.1007/s11814-021-0847-8. (WoS, IF 3,309 /2020/ Q2).
  7. Sikarwar, V. S., Reichert, A., Pohorely, M., Meers, E., Ferreira, N. L., Jeremias, M. Equilibrium modeling of thermal plasma assisted co-valorization of difficult waste streams for syngas production, Sustainable Energy & Fuels. 2021, 5, 4650–4660. DOI: 10.1039/D1SE00998B. (WoS, IF 6,367 /2020/, Q1).
  8. Sikarwar, V. S., Reichert, A., Jeremias, M., Manovic, V. COVID-19 pandemic and global carbon dioxide emissions: A first assessment, Science of The Total Environment. 2021, 794, 148770. DOI: 10.1016/j.scitotenv.2021.148770. (WoS, IF 7,963 /2020/, D1).
  9. Kaviti, A.K., Akkala, S.R., Sikarwar, V.S. Productivity enhancement of stepped solar still by loading with magnets and suspended micro charcoal powder. Energy Sources, Part A: Recovery, Utilization and Environmental Effects. 2021. DOI: 10.1080/15567036.2021.2006371 (WoS, IF 3,447 /2020/, Q2). 

Popularizační články

  1. Fuka, J., Kos, M., Pohořelý, M. Sušení a pyrolýza na ČOV Trutnov – první výsledky zkušebního provozu. Sovak. 2021, 30(7-8), 24-28. ISSN 1210-3039.
  2. Pohořelý, M. Materiálové a energetické využití čistírenských kalů. Odpadové fórum. 2021, 10. WEB: http://www.odpadoveforum.cz/cz/stranka/archiv/rocnik-2021/10-2021/453/

Patenty:

  1. Šváb M., Štěpánková B., Skalický M., Pohořelý M., Jelínek L., Parschová H.: Zařízení pro testy odstraňování stopových xenobiotik při výrobě pitné vody, Užitný vzor 35129, 1. 6. 2021.
  2. Zápotocký, L., Halecký, M., Pohořelý, M. Sorpční materiál pro přípravu substrátu do biofiltru. Užitný vzor 35581. 30. 11. 2021.

Konferenční příspěvky

  1. Farták, J., Beňo, Z., Skopec, P., Hrdlička, J., Pohořelý, M. Metodika odběru a analýzy popelotvorných a stopových prvků z fluidního spalování TAP. Konference Energie z biomasy, Lednice, 14. – 16. 9. 2021.
  2. Hušek, M., Skoblia, S., Moško, J., Beňo, Z., Semerád, J., Cajthaml, T., Pohořelý, M. Metodika experimentů pro studium chování perfluoroalkylových látek při pyrolýze čistírenských kalů. Konference Energie z biomasy, Lednice, 14. – 16. 9. 2021.
  3. Šrámek, V., Skoblia, S., Staf, M., Beňo, Z., Pohořelý, M. Vliv typu sorbentu na dehalogenaci redukčního plynu bez kondenzujícího podílu. Konference Energie z biomasy, Lednice, 14. – 16. 9. 2021.
  4. Sedmihradská, A., Skoblia, S., Beňo, Z., Moško, J., Pohořelý, M. Výroba a charakterizace vysoko-teplotního biocharu. Konference Energie z biomasy, Lednice, 14. – 16. 9. 2021.

 

 Seznam publikací a patentů v roce 2020

Přehledné články:

  1. Sikarwar, V. S., Hrabovský, M., Van Oost, G., Pohořelý, M., Jeremiáš, M. Progress in waste utilization via thermal plasma. Progress in Energy and Combustion Science. 2020, 81, 100873. DOI: 10.1016/j.pecs.2020.100873. (WoS, IF 28,938 /2019/, D1).
  2. Staf, M., Šrámek, V., Pohořelý, M. Halogenderiváty v plastech a jejich souvislost s pyrolýzou. Paliva. 2020, 12, 136-148. ISSN 1804-2058. DOI: 10.35933/paliva.2020.04.01. (Scopus).

Původní práce:

  1. Brynda, J., Skoblia, S., Pohořelý, M., Beňo, Z., Soukup, K., Jeremiáš, M., Moško, J., Zach, B., Trakal, L., Šyc, M., Svoboda, K. Wood chips gasification in a fixed-bed multi-stage gasifier for decentralized high-efficiency CHP and biochar production: Long-term commercial operation. Fuel. 2020, 281, 118637. DOI: 10.1016/j.fuel.2020.118637. (WoS, IF 5,578 /2019/, Q1).
  2. Moško, J., Pohořelý, M., Skoblia, S., Beňo, Z., Jeremiáš, M. Detailed Analysis of Sewage Sludge Pyrolysis Gas: Effect of Pyrolysis Temperature. Energies. 2020, 13, 4087. DOI: 10.3390/en13164087. (WoS, IF 2,702 /2019/, Q3).
  3. Teodoro, M., Trakal, L., Gallagher, B. N., Šimek, P., Soudek, P., Pohořelý, M., Beesley, L., Jačka, L., Kovář, M., Seyedsadr, S., Mohan, D. Application of co-composted biochar significantly improved plant-growth relevant physical/chemical properties of a metal contaminated soil. Chemosphere. 2020, 242, 125255. DOI: 10.1016/j.chemosphere.2019.125255. (WoS, IF 5,778 /2019/, Q1).
  4. Ruzovic T., Svoboda K., Leitner J., Pohorely, M., Hartman M.: Thermodynamic possibilities of flue gas dry desulfurization, de-HCl, removal of mercury, and zinc compounds in a system with Na2CO3, Ca(OH)2, sulfur, and HBr addition. Chemical Papers. 2020, 74, 951-962. DOI:10.1007/s11696-019-00930-7. (WoS, IF 1,680 /2019/, Q3).
  5. Sedmihradská, A., Pohořelý, M., Jevič, P., Skoblia, S., Beňo, Z., Farták, J., Čech, B., Hartman, M. Pyrolysis of wheat and barley straw. Research in Agricultural Engineering. 2020, 66, 8-17. DOI: 10.17221/26/2019-RAE. (Scopus).
  6. Hásl, T., Jiříček, I., Jeremiáš, M., Farták, J., Pohořelý, M. Cost/Performance Analysis of Commercial-Grade Organic Phase-Change Materials for Low-Temperature Heat Storage. Energies. 2020, 3, 4087. DOI: 10.3390/en13010005. (WoS, IF 2,702 /2019/, Q3). 

Patenty:

  1. Pohořelý, M., Picek, I., Skoblia, S., Beňo, Z., Bičáková, O. Způsob a zařízení pro energetické zpracování sušeného čistírenského kalu. Patentový spis 308451. 15. 7. 2020.

Popularizační články

  1. Pohořelý, M., Moško, J., Hušek, M. Spalování stabilizovaného čistírenského kalu pro recyklaci fosforu - náhled do Evropy. Sovak. 2020, 2020(6), 12-18. ISSN 1210-3039. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11104/0309448.
  2. Pohořelý, M. Čistírenské kaly a způsoby jejich zpracování. Odpadové fórum. 2020, 2020(10), 13. ISSN 1212-7779.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [poduzel] => stdClass Object ( [10183] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => přístrojové vybavení [seo_desc] => přístrojové vybavení [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Přístroje pro přípravu vzorků

Kontakt: Ing. Josef Farták, Ph.D.; Ing. Ivo Jiříček, CSc.

 ◳ mlýnek (jpg) → (originál)

Mlýnek IKA A10 basic (IKA®-Werke)

Praktický mlýnek s výměnnými noži a užitným objemem 50 ml pro mletí materiálů do 5 Mohsovy stupnice. Mlýnek je možné chladit vodou nebo suchým ledem. Rychlost otáčení nože je 25 000 ot/min s možností pulzního mletí a časovačem.

 ◳ ika a10 (jpg) → (originál)

Mlýnek IKA A10 basic (IKA®-Werke)

Starší typ mlýnku IKA s rychlostí otáčení nože 20 000 ot/min a manuálním ovládáním.

 ◳ rs24 (jpg) → (originál)

Bio RS-24 (Biosan)

Vertikální rotátor s časovačem a volitelnou rychlostí otáčení. Možnost použití několika platforem pro uchycení zkumavek dle jejich objemu v rozmezí od 1,5 ml až 50 ml.

 ◳ as 200 (jpg) → (originál)

Prosívací zařízení  AS 200

Prosívací zařízení  AS 200 firmy Retsch, slouží k prosívání, sítové analýze a vytvoření rozsevové křivky různých sypkých materiálů, zejména popele a škváry, případně nedopalu z energetických a spalovacích zařízení. 

 ◳ mlýn velky (jpg) → (originál)

Mlýn SM2000 (Retsh)

Střižný mlýn SM2000, slouží ke mletí a homogenizaci veškerých vzorků určených k analýze od biomasy, uhlí, plast, papír, až po drobný plechový materiál.

 

 

Analytické přístroje

Kontakt: Ing. Josef Farták, Ph.D.; Ing. Ivo Jiříček, CSc.

 ◳ gms810 (jpg) → (originál)

SICK GMS810 SXRF

online analyzátor plynných směsí.

Detekované plyny: 

CO;  CO2 ; CH4 ; H2; O2 ; nasycený uhlovodík C2H6;  nenasycený uhlovodík C2H4

 ◳ 0014__pec_v (jpg) → (originál)

Pec LH 06/13 (LAC)

Elektrická laboratorní pec LH 06/13  s programovatelným regulátorem HT 40 A, umožňuje zahřívat vzorky až do 1345 °C. 

 ◳ 0001__ikac2000 (jpg) → (originál)

IKA C 2000  (IKA®-Werke)

Kalorimetr vybavený samostatným chladičem vody KV500 určený pro stanovování spalného tepla a výhřevnosti pevných a kapalných paliv.

originál

Niton XL3t (Thermo Scientific™)

Ruční rentgenově fluorescenční analyzátor se stolním držákem, nedestruktivní elementární analýzu prvků od Mg v periodické tabulce dál. 

originál

SDT Q600 (TA Instruments)

Simultánní termická analýza do teplot 1500°C. DSC kalorimetrie – detekce termodynamických změn měřením tepelné energie nutné ke kompenzaci rozdílu teplot mezi vzorkem a referenční látkou. 

originál

Nicolet iS10 (Thermo Scientific™)

FTIR spektrometr určený pro střední infračervenou oblast 7800-350 cm-1.  Molekulární spektroskopická detekce prášků, kapalina a plynů

 ◳ exper (jpg) → (originál)

Experimentální zařízení pro stanovení bodu vzplanutí vzorků zemin

 ◳ 0001__dionexics1000 (jpg) → (originál)

Dionex ICS 1000

Iontový chromatograf vybavený analytickou předkolonou a kolonou s anexovou stacionární fází pro analýzu aniontů. Citlivost přístroje je zvýšena zařazením supresoru.

 ◳ 0001__spectraa220varian (jpg) → (originál)

SpectrAA 220 (Varian)

Dvoupaprskový atomový absorpční a emisní spektrometr, tzn. porovnává 2 paprsky získané dělením zdrojového záření rotujícími zrcadlovými segmenty. Jeden paprsek prochází přes absorbující prostředí a druhý (srovnávací) mimo.

 ◳ ICP (jpg) → (originál)

 ICP-OES iCAP 7400 (Thermo Scientific™)

Optický emisní spektrometr s indukčně vázanou plazmou, umožňuje stanovení 68 prvků periodické soustavy. Detekční limity jednotlivých prvků se liší, u některých lze dosáhnout detekčního limitu až 3 μg/l.

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 10183 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9851/10183 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10181] => stdClass Object ( [nazev] => [barva_pozadi] => zelena [uslideru] => true [text] =>

d

přístrojové vybavení laboratoří energetického a materiálového využití biomasy, alternativních paliv a odpadů

[iduzel] => 10181 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 9851 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /laboratore/9851 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi