Koroze a protikorozní ochrana energetických zařízení

Materiály pro jaderné reaktory IV. generace chlazené superkritickou vodou

Koncept jaderných reaktorů IV. generace chlazených superkritickou vodou (Supercritical Water Reactor – SCWR) a jejich malých modulárních variant (SCWR-SMR) představuje perspektivní směr pro výrazné zvýšení tepelné účinnosti jaderných bloků. Provozní parametry chladiva nad kritickým bodem vody (minimální výstupní teplota páry 500 °C a minimální tlak 25 MPa) však kladou extrémní nároky na konstrukční materiály palivového pokrytí a vnitroreaktorových komponent. Výzkum prováděný na Ústavu energetiky je dlouhodobě zaměřen na studium a testování kandidátních materiálů pro toto specifické prostředí. Experimenty se provádějí ve vysokoteplotních a vysokotlakých autoklávech. K detailnímu sledování korozní kinetiky a vlastností vznikajících oxidických vrstev se využívá in-situ elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) a další elektrochemické techniky. V této oblasti se Ústav energetiky podílel například na řešení mezinárodního projektu ECC SMART (Joint European Canadian Chinese development of Small Modular Reactor Technology), v rámci kterého probíhalo testování pokročilých slitin na bázi Fe-Cr-Ni (vysoce legované austenitické oceli a slitiny typu Incoloy) pro budoucí reaktorové systémy.

Partneři: Centrum výzkumu Řež (CZ), JRC Petten (Evropská Komise), CIEMAT (ES), Institut Jozef Stefan (SL), Universita di Pisa (IT), University of Sheffield (UK), TU Bratislava (SK), ENEN (Evropská Komise), BME (HU), University of Nottingham (UK), RATEN (RO), IPP Centre LLC (UA), VTT (FI), CNL (CA), SJTU (Čína), KTH (SE), USTB (Čína), NPIC (Čína).


Vliv povrchových úprav na korozní chování materiálů

Korozní odolnost kovových materiálů a kinetika růstu oxidických vrstev jsou kriticky závislé na počátečním stavu povrchu. Práce prováděné v této výzkumné oblasti jsou zaměřeny na srovnání vlivu různých technologií úpravy povrchu na korozní chování vybraných materiálů, a to v prostředí podkritické i nadkritické vody. Detailně je studován vliv konvenčních i pokročilých metod úpravy povrchu, mezi které patří elektroleštění, kuličkování (shot peening), plasma shock peening a laser shock peening. Cílem je identifikace mechanismů, jakými vnesená deformace, zbytková napětí a změněná morfologie povrchu ovlivňují formování ochranných oxidických vrstev a celkovou degradaci materiálu v daném prostředí.

Partneři: Ústav termomechaniky AV ČR, Centrum HiLASE.


Vývoj vysokoteplotních a vysokotlakých experimentálních smyček pro in-situ elektrochemická měření korozní rychlosti

V rámci rozvoje a modernizace korozní laboratoře probíhá vývoj experimentálních zařízení umožňujících in-situ elektrochemická měření na vzorcích v průběhu expozice v prostředích, která jsou blízká prostředím IV. generace jaderných reaktorů. K tomu se využívají autoklávy schopné provozu za vysokých teplot a tlaků (nejčastěji 500 °C a 25 MPa), které jsou připojeny k tzv. smyčkám zajišťujícím cirkulaci média (například vody nebo plynu). V současné době jsou v laboratoři dva autoklávy umožňující expozici vzorků v prostředí superkritické vody. V roce 2027 bude zprovozněn ještě jeden autokláv pro superkritickou vodu a dále bude zprovozněna smyčka a autokláv pro expozice v superkritickém CO2.

Při in-situ elektrochemických měřeních je vzorek umístěn na vodiči, který je běžně tvořen drátem z materiálu podobného složení (např. SS 316, SS 347) jako je vzorek. Vodič je nutné elektricky izolovat od prostředí v autoklávu, což je v praxi velice komplikované z důvodu nutnosti zajištění nízké porozity, chemické a tepelné stability v použitém prostředí, dostatečnou tloušťku i mechanické vlastnosti. Z tohoto důvodu se věnujeme vývoji keramických povlaků a dalších možností kvalitní elektrické izolace vodičů v podmínkách superkritické vody a CO2.

Partneři: ÚJV Řež a.s., FEL ČVUT, Centrum výzkumu Řež, s.r.o., MICo servis, s.r.o.


Studium korozního chování materiálů vyrobených aditivními technologiemi (3D tiskem)

Aditivní technologie neboli 3D tisk kovových materiálů se stává čím dál technologicky i ekonomicky výhodnějším způsobem výroby, zejména pro komponenty s komplikovanou geometrií, mikro-komponenty, ad., které jsou obtížně vyrobitelné konvenčními postupy. Jelikož se vlastnosti a mikrostruktura 3D tištěných kovových materiálů výrazně liší od konvenčně vyrobených, je potřeba studovat jejich korozní vlastnosti v daném prostředí v závislosti na jejich specifické mikrostruktuře vzniklé při tisku. Na Ústavu energetiky se věnujeme studiu 3D tištěných austenitických ocelí a niklových superslitin, které představují vhodné kandidáty pro vnitřní komponenty jaderných reaktorů IV. generace. S Ústavem udržitelnosti a produktové ekologie spolupracujeme na analýze životního cyklu (Life Cycle Assessment – LCA) komponent vyrobených aditivními technologiemi ve srovnání s konvenční výrobou.

Partneři: COMTES FHT a.s., ÚJV Řež a.s., Centrum výzkumu Řež s.r.o., SVÚM a.s., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha.


Studium korozního chování konstrukčních materiálů pro prostředí superkritického CO2

Braytonův cyklus využívající superkritický oxid uhličitý (sCO2) patří mezi perspektivní energetické cykly pro různé aplikace, např. jako sekundární chladící médium v systémech CSP (Concentrated Solar Power), rekuperace odpadního tepla či v jaderné energetice, zejména v konceptech rychlých množivých reaktorů. Parametry oxidu uhličitého na vstupu do turbíny se v tomto cyklu pohybují v rozmezí tlaků 20 – 25 MPa, a teplot > 500 °C. V prostředí oxidu uhličitého s uvedenými parametry je důležité použít vhodné konstrukční materiály dostatečně odolné proti korozi i dalším degradačním mechanismům. Na Ústavu energetiky připravujeme korozní smyčku pro studium materiálů (konvenčních i 3D tištěných) v prostředí superkritického oxidu uhličitého o uvedených parametrech. Korozní rychlost bude měřena in-situ pomocí elektrochemických technik (elektrochemická impedanční spektroskopie, potenciodynamická polarizace, elektrochemická frekvenční modulace, elektrochemický šum). Zprovoznění smyčky je plánováno na rok 2029. Spolupracujeme také na konstrukci a 3D tisku tepelného mikrovýměníku pro toto prostředí.

Partneři: ÚJV Řež a.s., Centrum výzkumu Řež, s.r.o., COMTES FHT, a.s.


Korozní vlastnosti pokrytí jaderného paliva současných jaderných bloků (reaktory typu VVER a PWR)

Slitiny zirkonia mají díky svým výhodným vlastnostem významné postavení v jaderné energetice – jsou jedinečným materiálem pokrytí paliva. Korozní vlastnosti pokrytí závisí na tvorbě ochranné vrstvy, tvořené oxidem zirkoničitým. Výzkum v této oblasti se dotýká těchto aspektů:

  • Studium fázových změn oxidu a změn morfologie oxidické vrstvy během kinetického transientu. Po dosažení určité tloušťky oxidu (asi 2 až 3 um) dochází k uvolnění kumulovaných tlakových napětí v oxidu a současně klesá obsah tetragonálního ZrO2 , který částečně přechází na monoklinický. Fázový přechod je rovněž spojen se změnou molárního objemu oxidické vrstvy a tedy i s určitými změnami ve struktuře vrstvy. Ke studiu používáme kombinaci metod elektrochemické impedanční spektroskopie a Ramanovy spektroskopie.
  • Studium palivového pokrytí, odolného vůči havárii způsobené poruchou chlazení (Accident Tolerant Fuel - ATF). Slitiny zirkonia vykazují značný nárůst reaktivity s rostoucí teplotou. Tato vlastnost může vést k fatálním následkům, jak ukázala havárie v elektrárně Fukušima. V rámci tohoto výzkumu se studují možnosti aplikace tenkých ochranných vrstev na povrch palivových článků (například vrstvy chromu). Cílem je zejména potlačení korozní reakce zirkonia s vodou a vodní parou, a tím i potlačení tvorby vodíku. Vedlejším benefitem je zpomalení tvorby korozních vrstev za běžných provozních parametrů, a tím i možnost dosažení lepšího přestupu tepla.
  • Nové směry vývoje jaderné energetiky.  Vývoj v této oblasti přinese též zásadní změny v chemických režimech jaderných reaktorů. V některých typech reaktorů (např. SMR) se předpokládá absence kyseliny borité v primárním chladivu, případně, v dlouhodobém výhledu, se uvažuje o využití superkritické vody jako chladivu (SCW-SMR). Při provozních teplotách předpokládaných v reaktorech SCW-SMR je použití slitin zirkonia vyloučeno.  Studium interakce nových i klasických materiálů pokrytí paliva s chladivem během bezbórové regulace je námětem další výzkumné oblasti. Měření se provádějí v superkritické smyčce vlastní konstrukce. Ke stanovení okamžité korozní rychlosti se využívají in-situ aplikované elektrochemické metody.

Partneři: UJP Praha, a.s, ČEZ, a.s., Centrum výzkumu Řež, s.r.o., JRC Petten (Evropská Komise)


Stav vnitřního povrchu trubek energetických kotlů

Materiály energetických kotlů jsou vystaveny dlouhodobému působení vody a páry za vysokých tlaků a teplot. V případě superkritického kotle se jedná o teplotu až 610 °C a tlak přes 27 MPa. Koroze vnitřního povrchu vede k tvorbě korozních vrstev často velmi komplexního charakteru. Znalost tloušťky, složení a morfologie těchto vrstev je pro provoz kotle nesmírně důležitá. Práce prováděné v této oblasti jsou zaměřeny na sledování hmotnosti a tloušťky vrstev a nánosů, jejich prvkového a fázového složení a jejich odolnosti vůči exfoliaci.

Partneři: ČEZ, a.s., Tediko, s.r.o., Sev.en, a.s.


Chemický režim chladících okruhů

Provoz chladícího okruhu kondenzátoru v jaderných i klasických elektrárnách je, vzhledem k odparu z chladících věží, spojen s růstem koncentrace složek rozpuštěných v chladící vodě. Okruh je tedy provozován při určitém zahuštění oběhové vody. Cílem výzkumu je najít optimální úroveň stupně zahuštění tak, aby nedocházelo k vypadávání (sekvestraci) uhličitanu vápenatého na teplosměnných plochách, současně optimalizovat použití antisekvestračních a dispergačních aditiv a minimalizovat nebezpečí rozvoje mikrobiálně ovlivněné koroze (Microbially Induced Corrosion MIC). Experimentální výzkum se provádí v modelové zahušťovací smyčce. Výsledky analýz jsou využívány provozovateli k minimalizaci nákladů při provozu chladících okruhů.

Partneři: ČEZ, a.s.


Rozbor nánosů na lopatkách turbín

Optimální provoz parních turbín závisí do značné míry na čistotě povrchu lopatek. Rozbor turbínových nánosů z provozu, identifikace zdrojů a příčin jejich ukládání, lokalizace a korelace s provozními lomy na turbínách, identifikace chemického vlivu úsad při jejich smočení během odstávky, to vše pomáhá předejít haváriím lopatek. Současně jsou navrhovány modifikace provozních režimů k minimalizaci ukládání nánosů v turbínách.

Partneři: Doosan – Škoda Power, a.s., ČEZ, a.s.


Povrchová analýza

Povrchovou analýzu oxidických vrstev provádíme pomocí ESCA, EDS a SEM. Spolupracujeme také s pracovišti provádějícími analýzy pomocí XRD, XRF, EBSD, ad.